Skřítek (2005)

Byl to od Tomáše Vorla zajímavý experiment natočit celovečerní film ryze jako čiště němou grotesku. Leč podobný nápad mnohonásobně lépe obstál ve zkrácenější formě  ve dvacetimunutové  povídce Pražské pětky Výlet na Karlštejn. Pár pěkných gagů (trable se zpětným zrcadlem, roztékání obličeje u pokladny) by se tady našlo, celá vytvárná stylizace a celková estetika je určitě povedená, řemeslná stránka obecně není vůbec k zahození (ty zpomalené záběry!!)  prostředí masokombinátu s jatkami je správně bizární a občasné surrealistické vložky (přemeny postav na zvířata v podobě animací, snové sekvence) jsou zajímavé. Leč přišlo mi, že tohle všechno se trochu rozbředlo v natahovanosti jednoho jednoduchého dobrého nápadu. Příběh sám o sobě je  na víc taková zcela banálních historka  ze života jedné domácnosti, která není moc ničím originální, a občas se mi v ni zdálo to použití formy grotesky až samoúčelné stejně jako celkové použití Vorlova milovaného motivu ,,skřítka´´, který není nějak extra využit.

8/10. Tento film buď milujete nebo nenávidíte. Já patřím naštěstí do té první skupiny a dokážu ocenit originalitu a nevšednost tohoto filmu, i když o všedním životě právě film pojednává. Krize středního věku a děti v pubertě dávají základ na dobrou komedii s chytlavou melodií MIG 21. Za mě jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů.

Nezpochybnitelným faktem je, že filmy Tomáše Vorla st. jsou něčím jiné...zvláštní. Zde se jedná o filmovou grotesku, v níž herci nemluví a děj prakticky neustále doprovází hudba. MIG 21 je kvalitní kapela, takže to je na filmu asi to nejlepší. Samotný fakt. že Skřítek je i v názvu je na jednu stranu pochopitelný, na druhou překvapivý, neboť se tato fantasy postavička objeví ve filmu pouze několikrát a významně děj zrovna neovlivní. Tvůrci sáhli pro několik vcelku povedených nápadů, ale v tomto kontextu a způsobu vyprávění zaniknou v tichu bez výrazné odezvy. U mě osobně se na hodnocení podepsalo i to, že hned z úvodní scény u zrcadla se mi zvedl žaludek. A scény z jatek také nebyly zrovna pro slabé povahy, k obědu, zvláště obsahujícímu maso, bych film rozhodně nedoporučoval.

Tento zapomenutý klenot a spin-off filmu Cesty z města jsem náhodou objevil na Netflixu a stejně jako Cestu z města jsem si ho oblíbil.Film je tak trochu experiment pracující se žánrem kterým vlastně film jako takový začínal-němou groteskou.A chápu,že asi většina lidí z toho byla trochu vedle,proto tento film nebyl doceněn.Celý film sleduje rodinu řezníka Bolka Polívky a jejich trampoty ve velkoměstě a následném útěku zpátky na venkov.To všechno ve velice vtipném provedení starých grotesek beze slov jen s několika citoslovci.Doporučuji.

Začne to celkem vtipně, kreativně a do jisté míry i originálně, dokonce i s odkazem na úvodní grotesku z Pražské 5, jenže s postupem času je to čím dál tím míň zajímavé a čím dál tím víc nudné. Navíc to kromě jednoho odlišného nápadu (v rámci české tvorby) nemá co víc nabídnout, příběh je jenom o pokažených vztazích (což je zápletka spousty současných romantických komedií, jen ty k happy endu dojdou klišovitěji) a nakonec vlastně ani ta postava skřítka tam nemá moc využití. Tohle se prostě Vorlovi moc nepovedlo a kdyby to bylo kratší, vůbec nic by se nestalo, spíš by to bylo jen k dobru věci. 2*