Kouř (1990)

Po tom, ako mi veľmi nesadloPražská 5, som od p.Vorelavôbec nečakal, že by vedel hneď nasledujúcim dielom takto príjemne očariť. A tobôž nie muzikálom. Hudobné čísla máKouřkupodivu ale naozaj príjemné, ba dokonca chytľavé, a plynie nimi, akoby boli jeho neoddeliteľnou súčasťou. V ďalšej rovine má pomerne dobre zvládnuté aj herecké výkony, ktoré pôsobia miestami dosť umelecky. Len v tom scenári som sa trochu strácal a zväčša sa v ňom ani nevedel nájsť.

SnímekKouřnabízí věrný pohled do doby svého vzniku a ukazuje na tragikomičnost životů tehdejších běžných pracujících. Na jednu stranu je snímek humorný, ha druhou stranu nabízí i poměrně smutný rozměr ve formě osudů hlavních postav: Inženýr z města si není schopen najít pořádné kamarády a je (především zprvu) všem pro smích. Na Kotě je pohlíženo jako na záletnici. Arnoštek je vlastně jenom malá hvězdička. Generál je průměrným papalášem se sklony k vyhrožování a agresi. V této zvláštní smutnosti mi snímek připomínáatmosféru těchto Homolkových. Také mě zaujala i lehká ponurost, patrná hlavně na kulisách města. To mi zas připomněloLekci Faust.

Je mi líto. Možná je to tím, že nejsem nikterak nadšeným fanouškem divadla Sklep, možná to tím není. Ale tohle je prostě strašný snad  od prvního do posledního záběru. Tak odporný prostředí aby pohledal, o té snůšce odporných existencí nemluvě. Že to nemá vlastně žádný děj, to je potom snad už i jedno. Nepatrným kladem tak zůstává jenom ona známá skladba "Je to fajn" (což se ovšem o filmu jako celku říct nedá), i když ze samotného Arnoštka se mi otevíraly kudly v kapse a potom snad přítomnost tehdy 22leté Lucie Zedníčkové, která byla asi jedinou postavou, na kterou se dalo koukat. Nikdy víc to nechci vidět, bléééé.

Vždycky jsem se u tohoto filmu smála. Legendární hlášky! A dnes mi zatrnulo: jéžiš, já si ty věty pamatuju! Takhle mluvil náš náměstek! Ovšem dcera konečně dozrála a písničky i film si náramně užila :-) "Já chlastal, ona chtěla taky! Zasraná emancipace!" :-) Prostě Kouř. Ale je mi smutno. Nějak se mi ta doba vybavila a poprvé jsem se málo smála a hodně vzpomínala s husí kůží. Stárnu, kurňa! A ten film je prostě dokonalý!

Zcela ojedinělý film, což přiznal i Tomáš Vorel, který vývoj a preprodukci zažil před revolucí, ale realizován byl až po ní. To způsobilo absolutní volnost bez závislosti na financích z privátního sektoru a vznikl jeden z nejlepších filmů, které u nás dle mého kdy byly natočeny. Muzikál naplněný bizarními pěveckými čísly funguje absolutně jako alegorie socialistického státu, který otravuje všechny kdo v něm žijí, ale nikdo s tím vlastně nechce nic dělat. Prakticky jakákoliv postava odkazuje k určité části socialistické společnosti - je tu zhrzený disident v kotelně, je tu nadějný mladík plný ideálů, je tu kulturní atašé, ředitel věrný tomu, jak se to vždycky dělalo, podlézavý zmetek i občas se objevivší ruský rozhodovatel. Kamera si hraje od špinavé klipové kamery v "koukni na mě, jak jsem divnej" po až Goddardovské záběry, kdy protagonista s dívkou hledí oknem na kouřící továrnu. To vše naplněné humorem divadla Sklep. Čím víckrát jsem to viděl, tím ten film víc oceňuji. 95%