Sépie a velryba (2005)

Nerátajúc záverečné titulky 76 minútový film o rozpadajúcej sa rodine, kde sa starší syn podal na otca a mladší zas na mamu. Deti chľastajú, onanujú a vulgárne nadávajú rodičom, otec dostane infarkt a celé to skončí nijako. Preto nemám rád nezávislé americké filmy (narozdiel od európskych), lebo sú akurát samoúčelne čudné a vyšumia do prázdna.

Přirozené civilní herecké výkony, příjemná hudba (i když někdy už na můj vkus příliš vtíravá). Chytré zajímavé dialogy. U těch mi ale už místy bylo dost nepříjemně, když jsem poslouchala, co jsou si rodinní příslušníci schopní říct, jak se zraňovat - často mi to přišlo přes čáru i při zohlednění nelehké situace rozcházejících se rodičů a úplně mi nesedělo, že ty hnusárny, co z úst toho či onoho padaly, příjemce nechával většinou zcela bez povšimnutí a prostě "jel" dál. Celé to působilo, jako kdyby nám někdo na chvíli otevřel dveře do života jedné rodiny a nechal nás prostě bez nějakého většího úvodu, vysvětlování nebo závěru s nimi pobýt. Nebylo to špatné, ale chybělo tomu za mě něco navíc, nějaká větší katarze, co by to někam výrazněji pohnula. Nebo nějaké výraznější rozuzlení. Takto si dokážu představit, že by nám mohly ty dveře do téhle rodiny být otevřeny kdykoli jindy, za rok, za dva, a vyšlo by to prakticky na stejno. Dalo by se na to podívat, ale bez nějakých větších emocí, sympatizování s postavami a kdybychom podobně sledovali jinou rodinu s trochu jinými radostmi a starostmi, možná bychom celkem jednoduše přepli a pořádně si ani nevšimli, že tu máme jiné postavy. 60 %.

Pri znalosti zopár neskorších Baumbachových snímok mi prišla Oliheň a veľryba trochu vlažná, matná. Príbeh jednej rodiny, ktorá vám asi nebude príliš sympatická. Otec využíva svojho bohémskeho postavenia vysokoškolského umeleckého pedagóga a nebráni sa fyzickému kontaktu so študentkami, i keď ťažko povedať, prečo je tak populárny a neodolateľne rozhodne nepôsobí. Frustrovaná matka rieši problémy výhradne vyhľadávaním bokoviek a chlapi sa chytajú. Mladší brat je v deji trochu v ústraní, takže najviac určite zaujme Jesse Eisenberg. Ak je to napísané podľa Baumbachových spomienok na život vo vlastnej rodine, tak trochu stratil nadhľad a viac myslel na seba než na divákov. Ústredná metafora je už v názve a ak by sa vám nechcelo premýšľať, tak dotyčný "obrázok" je vám naplno ukázaný aj v závere, asi aj v nadživotnej veľkosti.

Slusny priemer od rezisera Baumbacha /pan zarlivy/ , ale ide o dost otrepane klise ze zivot sa s nikym nemazna a ze vsetci si odnesu zivotne skusenosti. Aspon ze kulisy boli na urovni, z hercov suverenne najlepsi Jeff Daniels /Martan, Blby a Blbsi/. Pozeram, ze to fajne zarobilo na seba v kinach, asi aj vdaka pocuvatelnym dialogom : 67 %

Príbeh , v ktorom je podľa môjho názoru ústrednou postavou Bernard. Bernard je vyhorený, nechcený, bývalý autor a povýšený snob, ktorý vie všetko najlepšie, na všetko má svoj prudko inteligentný názor a väčšinu ľudí, spôsobov a inštitúcií považuje za hlúpe. Svoje jednostranné názory premieta štýlom kopírovacieho papiera do svojho staršieho syna a zvyšok svojej rodiny deptá už len svojou existenciou. Nedokáže prispieť do manželstva ani do výchovy detí, ale rozvodom je nekonečne ukrivdený a tak naďalej týra celú rodinu pomocou striedavej starostlivosti a kydaním na matku. Je tak zahľadený do seba, že ani nevidí, že z jedného syna sa stáva jeho dutá kópia bez názoru a mladší sa mení na sexuálneho devianta. Takže možno to vyzerá ako dráma o vplyve rozvodu na deti, ale ja to vidím ako šírenie šikany od jedného zakomplexovaného idiota na všetky strany s tvárou "ja nič, ja muzikant". Jednoznačne to dokáže vyvolať emócie. Okrem toho je zaujímavé zistiť, čo dokáže zahrať Jeff Daniels bez toho, aby som si ho nepredstavila s jazykom prilepeným na lanovke. 3*