Cesta z města (2000)

Životní film Tomáše Vorla, tady je to on, to je krajina, kam se chodí nabíjet a ukrývat, tady je možná chvilkově šťastný. Samostatná kapitola je OST, který je skvěle poskládaný a funguje jako samostatná jednotka. Toho jsem se v autě naposlouchal. A Ljuba Skořepová, Bolek Polívka a Eva Holubová tady vystřihli své herecké maximum.

Tento film Tomáš Vorel opět natočil podle vlastních  zkušenoští, kdy se po neúspěchu Kamenného mostu a psychických problémech rozhodl odjet do přírody, tam začít nový život ,,po staru´´, lastně se celkově přetransformoval do trochu nového člověka, a možná i režiséra. Zdaleka nesdílím všechny myšlenky filmu a celkovou ideju, že všechny problémy, které přináší moderní moderní společnost lze vyřešit útěkem do přírody. K tomu třeba opilecké herectví Bolka Polívky pro mě opět nepatřilo k nejstravitelnějším a třeba manželství jeho sedláka, které vydželo patnáct let, pouze proto, že tehdy na vesnici nebyl moc velký výběr, a kdyby si ženská poté stěžovala, kdyžtak dostane po tlamě...to pro mě je teda spíš brrrr a v tomto ohledu bych se asi více ztotožnil s pohledem na vesnici, jenž  přinesl nedávnýMord, který mi byl jinak celkem nepříjemný. Jinak má v sobě Vorlův film ale i tak dostatek poezie, osobitosti a nápaditosti, že měl v tomto podání  příběh úprku z civilizace své poetické kouzlo. Už začátek s pohledy na ucpané město a silnice za doprovodu hravé písničky, kterou Tomáš Hanák pro film nazpíval, měl zajímavou atmosféru přetechnizované společnosti, ze které se jde pryč.  Ostatně hravost jsem zde spatřoval v mnoha ohledech, ať už ve druhé písničce filmu, znamém songu o skřítcích, co jdou lesem, (trávou mechem vřesem!), poťouchlé hře mezi otcem a syněm o dobývání bunkru s války, u spoustu krásně naaranžovaných záběrů zobrazující krásu přírody, poetických sekvenci jako koulení očima či malovaní si po těle ostružinami, nebo rovnou monumentální artová sekvence  ze mše.  Vorel se opět ukazuje i jako tvůrce, jehož filmy jsou určitým dokumentem své doby - zde je zajímavě ukázán nástup technologiií a práce v korporátíni IT firmě na začátku století. Bavilo mě i na příklad to věčné používání anglikismů ze strany Honzy coby takový trochu paradox a kontrast k okolnímu prostředí.  Jak se nemůžu se vším ztotožnit, tak i tak musím říct, že ona tripová sekvence po užití magických hub byla vytvořena opravdu impozantně a v celém je určitě kus krásné poetické naivity.

Tento film čekal plných 25 let, než jsem si k němu našel cestu a dal mu šanci! Byl jsem na něj zvědav, páč jsem o něm slyšel ledasco. Prvních 30 minut ale bylo peklo, dokonce jsem dvakrát zvažoval, že se na to  vybodnu, že to nedám! Tak moc mě sral Hanák s tou jeho činglyš hatmatilkou a ten jeho uřvanej, drzej spratek! Pak se to ale nějak rozeběhlo a šlo to. Připomínalo mi to mix "Co je vám, doktore?", "Sedím na konári" a "Kurvahošigutntág". Ve finále si mě podmanila poetika filmu, úzasné záběry, nostalgie, hudba a to finále do té míry, že jsem si dokonce zatroubil do kapesníku. Bylo tam samozřejmě pár rušivých momentů, bez kterých bych se obešel, ale budiž. Nic není 100%. Ale podruhý to už asi nedám. Raději.

Musel jsem si zvykat, chvíli mi to trvalo (i když dokola omílané czenglish hlášky Tomáše Hanáka byly trapné). Ale po chvíli jsem Vorlově poetice přišel na chuť. Ano, tenhle film má svou svébytnou poetiku. Nemusí sedět každému, ale je tam. Hanák standardně podehrává i přehrává, Nimcová je hodně špatná, ale zapadá do celkové poetiky, Polívka s Holubovou výborní. A "Dva skřítci jsou lesem "- to je perlička. I když toho fakana bych zabil...

Tento film přivedl mé rodiče na vesnici a já jej s nimi sleduji každý podzim již od malička, když padne chladné, deštivé počasí. Taková krásná pohádka vesnického života očima "Pražáka" Honzy (Tomáš Hanák), jenž je nadšený z přírody a klidu v ní panující. Zároveň jej však město má k sobě připoutaného, takže i když se chce osvobodit, musí se navrátit do šedi betonových staveb. Skvělé herecké výkony všech buranských obyvatel, režisér měl skvěle vypozorované všechny charaktery, které se na vsích objevují. Moc se mi líbí i písničky, které hrají do pozadí: Cesta z města, Půlnoční měsíc, Dva skřítci atd. ... Ze všech tří dílů je nejpovedenějším.