Sex a Lucía (2001)

Název filmu poctivě a stručně popisuje, proč by nás měl snímek vlastně zajímat. Žánr více erotický než drama a romantický vlastně nevadí, protože se jednak snímek nebojí ukázat opravdu hodně (oproti třeba americké penisofobii), jednak jsou veškeré sexuální scény skutečně artistickým obrazem, který lze nadšeně s estétským pozérstvím obdivovat. Proto ostatně hodně přidává i na leckterých a mnohých místech nádhernáPaz Vega(ach, ta tvář). Musím však smutně konstatovat, že právě tato stránka filmu, ergo vizuální (mj. kvůli lokacím, především plážovým) a smyslná, je možná jedinou pozitivní částí filmu, protože děj - postmoderně skákající z místa na místo, aby si udržel alespoň nějakou komplikovanost a relevanci - je jednoduše slabá brakovka sázející na divoké párování de facto všech významnějších postav. Je to víc příběh vášně než lásky, láska je zde ryze fikční, idealizovaná a saturovaná, kdokoliv tvrdí něco jiného, by měl zhodnotit svůj milostný život.

Režijně precizně zpracované dílo, herecký výkon Pez Vegy nejlepší věc na filmu (společně s její krásou), konec taky povedený, ale ta cesta k samotnému rozuzlení nemohla být trnitější. Ono je to celé příběhově hodně poutavé, člověk čeká, co se stane v každém dalším záběru, ale v tomhle je právě film strašně nevděčný, protože se toho moc neděje, jednoduše se v tom ztrácí a to se mi samozřejmě nelíbilo. Ono to celé působí strašlivě idylicky, ostrov sem, ostrov tam, což není vyloženě problém, každopádně spíš mám problém s tím neuspokojivým středem filmu, u kterého jsem se nudil. Čisté 3*

"Už nemůžu. Tolik lásky mě zabije." A to je ten důvod, proč mě to nepohltilo. Já totiž o lásce prostupující každou buňkou těla nevím vůbec nic. Nikomu jsem ji nedal, od nikoho jsem ji nedostal a nikde v mým okolí nebyl hlášen její výskyt. Tady však mají všichni velký emoce, krásný prsa, velký péra a horkou hlavu. To mě mělo bavit, ale ono to bylo tak nudný, že jen svou nekonečnou odhodlaností jsem se pronudil až k vynikající koncovce. Ta stála za to, ale cesta k ní byla vyasfaltovaná pro diváka jinýho typu.

(18.03.2022) Vskutku úchvatný film v mnoha směrech: kamera, příběh, nelineární dějová struktura (což miluji), vkusné erotické záběry, emoce, myšlenkové pochody, vztahy, způsoby komunikace,... Bylo to naprosto nabité a tak silné a mimo jiné mi to hodně připomínalo latinoamerický styl magického realismu. Doopravdy velmi vydařený kousek filmového klenotu. Opět jsem si film i po letech velmi užila.

Pěkně natočené, hezké přírodní scenérie, nádherná děvčata. Erotiky je docela dost, dokonce i mužné odhalení. Ale nepřebíjí to celkový dojem romantického dramatu. Nakonec, film není označen jako erotický. Díky prolínání v podstatě tří dějových linií divák chvílemi neví, co je skutečnost a co je průběžný příběh, psaný spisovatelem Lorenzem. A tak člověk má nakonec naději, že se děj vrátí do poloviny a všechno bude jinak. Ano, a další objev pro mne : Paz Vega.