Chaotická Ana (2007)

Co to… Co to, vlastně bylo?... Jó… chaotická Ana, chaotická krásná Ana, a zároveň naprosto zbytečný a velmi chaotický film. Děj nečekejte, žádný tam není, A závěr je naprosto nepochopitelný. Četl jsem, že tohle to dílo mělo by jít útěkem z deprese, já bych spíše řekl že autor je blázen, a to samé bych řekl i o lidech kteří tomu dali dobré hodnocení. Chápejte tohle je chaos, snímek bez děje a kdyby se nejednalo o krásnou představitelku která navíc se občas ukázala nahá a dvouch skleniček špiritusu tak bych tenhle ten film vůbec nedal.Tento film je pouze na vlastní nebezpečí, rozhodně nedoporučuji. Ještě že Zeus vymyslel Metaxu, 12ti hvězdičkovou!

Jaké ponaučení do života byste si vzali, kdybyste si mohli připomenout minulé životy? Chovali byste jinak? Jednali jinak? Ne. Protože pokaždé jste unikát, který ovlivňují jen lidi kolem vás. Záleží jen na vás, co si z nich vezmete, jak těm lidem budete věřit a inspirovat se jimi. Je potřeba si uvědomit, že ať se děje cokoliv, chyba dost často není ve vás, ale právě v těch lidech kolem vás. I když vám, aby obhájili svoje chování, budou říkat cokoliv. To jsem si vzal z Any já. Sám nevím, proč si v období překonání vnějších stimulů a hledání opětovné lásky k filmu, vybírám tak těžké látky. Velmi hluboký film, místy nepochopitelný až chaotický (jako Ana sama). Zároveň si při dívání mockrát říkáte, že „this is a fucking cinema“, protože je to v mnoha ohledech neskutečné dílo, plné kreativních nápadů, a hlavně skvělých hereckých výkonů. Zpátky k minulým životům, pokud bych na ně tedy věřil. Myslím si, že když jste dobrý člověk, musel jste být i v minulosti. Stejně jako sebestřednost se nevyloupne jen tak z ničeho nic, i když po její matce by klidně mohla. Musela v ní být už od začátku, jen jsem to prostě neviděl.(anonymní ČSFD sebeterapie volume 28)

Příběh je to zajímavý a mysteriózní, jenom je tam příliš zřetelná stopa LSD, psilocybinu a asi i trávy. Některé scény se bez toho prostě nedaly natočit. Místy ujeté, místy nudné, pak hodně ujeté. Kdyby tam už na můj vkus okatě nevystrkovaly růžky různé pomatené myšlenky kavárenských intelektuálů, dal bych i čtyři hvězdy, minimálně za skvělou kameru.

Právě jsem viděla Chaotickou Anu po třetí v průběhu cca 15ti let a stále zcela právem patří do mojí filmové top desítky. Nesmrtelné téma boje mezi archetypálním mužem a jeho archetypální ženou. Nesmrtelné téma nesmrtelnosti a nesmrtelná láska za hranice všeho co si jen dokážeme představit. Řekla bych, že naše filmová Ana není tak jedinečná, jak by se po shlédnutí tohoto filmu mohlo zdát. Myslím si, že to čím se jedinečná zdá, máme v sobě úplně každý z nás... Jen zkuste otevřít ty dveře...

Mysticko-hypnoticko-ezoterické vyprávění většinou nebývá něco, co by mne oslovovalo a co bych vyhledával. Chaotická Ana je ale světlou vyjímkou. Ana ve filmu má chaos v duši, když hledá smysl své existence a svůj postoj k životu - já mám trochu chaos v tom, jak se k filmu postavit. Medemovo dílo jde vcelku lechce vidět jako jeden velký, laciný kýč a rychle ho odpálit do sféry zapomnění. Mně to ale nejde - spíš naopak - vidím ho jako umělecky silnou výpověď, která má v sobě upřímnost, živočišnost, jedinečnost a v titulní roli neskutečně milou a přirozenou Manuelu Vellés. Jedinečný film. 80%.