Sekretářka (2002)

Lee byla propuštěná z psychiatrické léčebny, ale prospělo by jí, kdyby tam zůstala déle. Sklony k sebepoškozování ji neopustily a při první stresující situaci do toho padne znovu. Začne pracovat jako sekretářka a její šéf prudí kvůli každé pitomosti, až nakonec dojde i na fyzické tresty. Lee se v tom sice vyžívá, ale když se to šéfovi rozleží v hlavě a rozhodne se ji propustit, složí se. Je sice super, že jim ten s&m vztah tak vyhovuje, ale ta romatika je dost pochybná. Lee má přítele, o kterého nestojí. Takže když ji přítel požádá o ruku, logicky mu na to kývne a pak ho odkopne na jejich svatební den. Je to ok? Následně šéf Lee řekne, že má sedět u stolu dokud se nevrátí. Takže tři dny čeká, jestli Lee u toho stolu zemře hlady, než se rozkýve a vrátí se. Skvostné. Nebýt takových vylomenin, bylo by to průměrné, roztahavé drama. Ale takhle je to za 30%

Secretary je zvláštní, ale citlivý portrét vztahu, který balancuje mezi romantikou a bolestí. Steven Shainberg bere téma BDSM a moc ve vztazích a podává ho nečekaně jemně bez laciného šoku. Sledujeme mladou ženu, která se po návratu z psychiatrické léčebny snaží začlenit do běžného života a začne pracovat jako sekretářka pro právníka. Jejich pracovní vztah se postupně promění v intimní dynamiku založenou na dominanci a podřízenosti, která oběma paradoxně pomáhá najít vlastní identitu. Maggie Gyllenhaal podává velmi lidský výkon, který něco tomuto filmu dodává. Celkově jde o neobvyklý romantický film, který se nebojí být jiný, citlivý a provokativní zároveň. Ne všechno funguje dokonale, ale jeho autenticita a zvláštní kouzlo z něj dělají zapamatovatelný zážitek.

Já si říkal, že to musel být kult hlavně své doby, když už dnes zdaleka nemá tak silnou fanouškovskou základnu a já na něj prvně narazil až po zhlédnutíDiane Arbus... A taky to dává naprostý smysl, protože podobných odlišujících se romanťáren s nějakou lehce obskurnější erotikou na pozadí je dnes dost a nemálo z nich zachází do ještě zvláštnějších vztahů, absurditou i vztahovou hloubkou.Sekretářkapřišla někdy v době boomu quirky filmů, kterým částečně je (zvláštní milostná chemie, propriety v "sexuálních" scénách, retro stylizace v současném světě, výrazná práce s barevnými odlišnostmi, především co se různých odstínů červené týče) a částečně ne tak "radikálně", aby si nemohla získat širší divácké přijetí. Taky se stalo a není se čemu divit, protože to funguje. Skvělé herecké výkony, poctivé řemeslo, solidní výprava, vztahový problém, který má potenciál okamžitě zaujmout i s potřebným drobným vhledem do charakteru minimálně hlavní hrdinky, díky kterému se dá pochopit její chování. Vše tam je tak, jak má být a výsledkem je krapet jiná a hlavně neotřelá romantická pohádka pro dospělé, než jaké běžně vznikají. O víc ani nejspíš nešlo, kromě možného boření určitého společenského tabu BDSM - byť si úplně nemyslím, že by jím tehdy ještě bylo. Vidět to tehdy, věřím, byl by to zážitek. Ale dnes už mi to přijde poněkud vyčpělé a zestárlé, což sice zní divné, když je to ze začátku současného století, ale sexuální otevřenost včetně tematizace různých fetišů už je dneska někde jinde, vlastně o pořádný kus dál. ZeSekretářkytak dnes je zapadlý kult z doby před 20 a něco lety, který ale pořád má nějaké kouzlo a spíš se mi líbil než ne, ale taky nedokážu říct, že by ve mě zanechal cokoli výraznějšího. Zvlášť, když vzdáleně podobné téma i romance je taky vDiane Arbus, Shainbergově dalším filmu, u kterého mi ale mnohem víc sedí retro stylizace i všechno ostatní, jelikož je sofistikovanější a na odlišné úrovni.Sekretářkaje hlavně o tehdejší jinakosti, ale víc mi z ní nevyplynulo. Lepší 3*

Ach jo, jak já se těšil na sexy film à laPadesát odstínu šedi, akorát s větší inovací a psychologickou hloubkou, jen abych nakonec obdržel nadmíru průměrný flák, který nemá ani jedno z obojího. Sekretářka je takovou divnou sestřenicí, u níž cítíte, že kdyby chtěla, mohla by to v životě někam dotáhnout, ovšem kvůli svým neobvyklým vlastnostem na to v základě nemá. A tím zde myslím postavy, jež absolutně nezapadají do ranku erotických filmů (ať už těch primitivních, tak těch elevated), "ušmudlanou" nevzhlednou kameru či příběh, který je takový podivně zpracovaný s ještě podivnějším tempem, kdy strašně dlouho trvá, než se přejde na onu erotickou část, a kdy závěrečné rozuzlení působí jak spíchnuté na koleni čili je uspěchané a vlastně nedává ani trochu smysl. Sekretářka by chtěla být sexy a hlubší, chtěla by nabídnout divákovi něco svého a neokoukaného, namísto toho však tápe na místě a není ničím.Vyhodnocení:I ten výběr hlavní postavy jako ženy s psychickými problémy a s dysfunkčním zázemím mi nesedí, ve výsledku bylo zaměnitelné

No tak co si budeme... Je to taková D/S červená knihovna, reálná asi jako celáPretty Woman.Film, který byl natočen v roce 2002, ale odehrává se někdy v 80kách? Velice originální zpracování, které nechává spoustu dveří otevřených -Proč je pan Grey jaký je; Co přesně se stalo v životě Lee?To vše zůstává nezodpovězeno a je jen na divákově fantazií, jak si to vyloží. Celou dobu se vezeme na vlně spíše takové psychologické povrchnosti, nicméně líbí se mi to až tak, že dávám z 3,5 ty 4 hvězdy. A je úplně jasné, kde vzala autorka toho braku -Padesát odstínu šedinámět pro svého "hrdinu" :-)