Prostá smrt (1985)

Smrt tvoří v díle Lva Nikolajeviče Tolstého velké téma, v podstatě se kolem ní točí všechno, nemyslím jen na Prostou smrt nebo Smrt Ivana Iljiče, ale také třeba na Kreuzerovu sonátu, v níž je smrt (teoreticky) překonána, protože nebude mít kdo umírat. Režisér Kajdanovskij je Tolstému dobrým partnerem, který pochopil, že tu podstatná není smrt, cizí smrt, ale ta prostá, vlastní. Proto také se mi líbí komentář WillBlake ****: "Podívat se na tenhle film na smrtelné posteli." Ano, ale ještě třeba párkrát mezitím.(08.11.2019)

Navzdory trudnému námětu filmu nelze neobdivovat jeho krásný černobílý obraz a práci se světlem. Jinak je to opravdu velmi nesovětský film o pomalém a nelehkém k Smrti putování hrdinově. Vzpomínky na dětství míchají se s horečnatými vidinami a s promluvami s Bohem (či svým vnitřním hlasem). Umírající se ztrácí ze zájmu většiny živých, ale ti zase přestávají být namnoze pro umírajícího zajímaví. Kто ты, что ты ?(20.03.2016)

Velmi zajimave natocenej cernobilej film (zdravime Tarkovskeho, ze Alexandre...) o smrti. Resp. o umirani stareho cloveka. Mimoradne umelecke zpracovani, cernobile. Tolstoj. Fajnsmekrum lze bez obav doporucit. A nejen proto, ze tam opet vytecne pusobi skvela a moje oblibena Алиса Фрейндлих... 5-(25.03.2015)

Originální, depresivní, tak akorát pro mě.......není pro široké divácké spektrum, svého diváka si musí najít.......(29.07.2016)

Depresívne rozprávanie o umieraní. Netradičný sovietsky film vyniká prácou so svetlom, kde hrajú prím azda všetky odtiene bielej a čiernej... Krátka minutáž je na prospech.(09.04.2016)