Stůj při mně (1986)

Príbeh:Príbeh nás vracia do roku 1959 v štáte Oregon. Štyria dvanásťroční kamaráti – citlivý Gordie, drsný Chris, uletený Teddy a bojazlivý Vern – sa dozvedia o mieste, kde by sa malo nachádzať mŕtve telo nezvestného chlapca. Vydávajú sa na dvojdňovú pešiu túru pozdĺž železničnej trate, aby ho našli a stali sa miestnymi hrdinami.Herecké obsadenie:Na detských hercov je to neskutočný výkon. Wil Wheaton ako Gordie je fajn, ale film si pre seba kradne predčasne zosnulý River Phoenix v úlohe Chrisa – jeho postava má v sebe toľko smútku a predčasnej dospelosti, že mu veríš každé slovo.Prevedenie:Réžia Roba Reinera (ktorý natočil aj Zopár správnych chlapov) je čistá a atmosférická. Film sa nikam neponáhľa, dáva priestor rozhovorom pri ohni, ktoré pôsobia neskutočne úprimne. Vizuál amerického vidieka konca 50. rokov, sprevádzaný ikonickým soundtrackom (hlavne titulná pieseň od Ben E. Kinga), vytvára silný pocit nostalgie, aj keď som tú dobu nezažil.Pocity:Neviem, čo to má spoločné s Kingom, kráľom hororu, ale je to naozaj z jeho pera (podľa novely Telo). Je to skôr dobrodružná rodinná zábavka a úprimne neviem, prečo je tento film až tak nekriticky ospevovaný a radený medzi najlepšie filmy všetkých čias. Zas na druhú stranu, celý čas som sa bavil a na film sa aj napriek veku výroby pozeralo prekvapivo dobre. Má to v sebe tú správnu detskú naivitu zmiešanú s prvými drsnými životnými lekciami.Pridaná hodnota:Definitívna pripomienka toho, že „človek už nikdy nemá takých priateľov, ako keď mal dvanásť rokov“, a že cesta za mŕtvolou môže byť tou najživšou spomienkou na detstvo. 🌲🛤️👦74%

Slyšela jsem o tomhle filmu mnohé - vyhlášená klasika, must see legenda, a tak mi to po letech zvědavost nedala a konečnně jsem si to pustila! Je to pro mě podobné překvapení, jakým byla například Zelená míle. Tohle totiž není ten šílený hororový maniak King, jak ho známe, tohle je naopak znovu ten něžný spisovatel schopný nahlédnout do dětské duše a vytáhnout z ní svou citlivě pisálkovskou rukou bolístky i radosti dospívání. Krásná jednohubka o partě dětí (jak jinak, haha) během jednoho léta. Myslím, že se Reinerovi povedlo zachytit kus opravdového života a ani po těch letech mu nedovolit zestárnout.

Nečekal jsem, že mě Stůj při mě takhle chytne,  přitom inspirace je jasná i pro tvůrce Simpsonovců v jedné epizodě. Stephen King na bonusech DVD sám říká: „Jedna z nejlepších adaptací mojí knížky“  a opravdu s ním nelze nesouhlasit. Film je nádherně nostalgický, o klukovském přátelství, složitostech dospívání a nezapomenutelných chvílích, které formují život. River Phoenix už v patnácti ukazuje, jaký herecký talent ztratil svět předčasně, a spolu s Kieferem Sutherlandem, Johnem Cusackem a dalšími tvoří úžasnou čtveřici mladých herců. Reinerovo vyprávění je jemné, emotivní a přesto zábavné,  prostě dokonalá Kingovská adaptace, která vás chytne a dlouho nepustí.

Lázně č. 9:Don Draper, Počátek, Blade Runner, Mia Wallace šňupající kokain, My Days of Mercy, Shining, Dude, La La Land, Kmotr a Stand by Me. To všechno jsou filmové plakáty zdobící můj byt. Strašně se mi po tom filmu zastesklo. Musel jsem ho vidět. Je to čirá krása. Krásný příběh o dětském přátelství v těžkých dobách. Ty děti, ty umí King fakt dobře. Jestli sám říká, že to je nejlepší adaptace jakéhokoliv jeho díla, nebudu se s ním přít. I když já mám rád Nadaného žáka či seriálové To hodně moc. Vykoupení neřeším, to ani neberu moc za jeho dílo. Ta povídka je taková útlá. Strašná škoda je Rivera Phoenixe, ten kluk měl talent a mohl tady s námi být dlouho a klidně mohl být lepší než Leonardové, Pittové nebo Demonové. Jenom jsem sám sebe zpětně nepochopil, proč jsem tomu dával jenom 4 hvězdičky. This is totiž fucking cinema.

Já se na základě doslechu a prvního pohledu již pár let uStůj při mnědomníval, že existuje film pro děti a mládež podle Stephena Kinga!, což zní jako naprosto nečekaná, ale zároveň docela slibná kombinace. No a někde tam v tom vězí skrytý háček nebo-li zakopaný pes... nebo-li ztracená mrtvolka, u které jsem čekal, že bude mít v ději mnohem větší význam i mimo samotné potvrzení smrti hledaného kamaráda, protože tady po chvilce šoku a lítostivého pláče coby vyústění nejzásadnější scény přijde rázem konec filmu, resp. s ním pak jen náznak dalších veselých radovánek, jako by se nic nestalo. Celý rámec jinak koncipuje námět spíše jako nostalgický film pro dospělé, v závěru se pak snažící s odvážným tvrzením tvářit, že tohle je přeci dětství nás a vás všech, žejo? No, není, pane Kingu. Jinak se mi líbilo na filmu vícero klasických dětských dobrodružství jako zPánů kluků,Dětí železnica spol., zejména příhody s vlakem na mě zapůsobily napínavě a současně potěšily celkově přítomným nadhledem. Jaksi jsem se ale nepřenesl v tomto typu filmu přes vulgární slovník a docela sprosté vtipy v podání „uvědomělých“ kluků. Fekální smršť obřích zvracenin několika lidí na nechutné soutěži již šla pro mě hodně za hranu. V tom, čím jeStůj při měpro mě nejvydařenější, mi nepřineslo moc nového v konkurenci starších spřízněných filmů a v tom, čím se vymyká, mi častěji (až na to smutné procítěné vyústění) právě tolik nesedlo.[65%]