Priscilla (2023)

Jelikoz jsem film videla az po filmu "Elvis", prisel mi hodne tendencni az ucelovy. Takovy ten "aby Priscilla vypadala dobre", aby si o ni nikdo nic spatneho nerikal. Zejmena ta pasaz o seznameni s Elvisem je prakticky neuveritelna. Trochu jsem se u neho nudila, protoze tam nebylo nic noveho nebo objevneho. Elvis z toho vlastne vysel jako obrovsky manipulator (az usurpator) nevinne nactilete obdivovatelky, kterou to pak "semlelo", njn chudaci celebrity... skoro by se dalo rict, ze je to jeden dalsi uplne zbytecny film, jinak ale slusne natoceny i zahrany. Srovnani s Elvisem se ale nevyhne. A mozna kdyby vzniknul o par let driv, mohl byt vniman jinak (a lip). 3*** je maximum co mohu dat.

Režisérka tak okouzlujícího příběhu jako je Ztraceno v překladu a takhle zprzní téma, který přímo vybízí stát se hlubokou psychologickou peckou. Jenže Elvis se leda tak v hrobě obrací a pochybuju, že by "supervizorka" Cilla byla nějak u vytržení. Její kniha -ač šmrnclá červenou knihovnou- je totiž nejmíň o dva Gracelandy záživnější a opravdovější, než tahle uhlazená, napomádovaná, sterilní romantická selanka. Sice s pěknými záběry a hezkými herci, ale s trestuhodným přešlapováním na povrchu sametového koberce Elvisovi vily. Přitom společný život tohohle párečku byl ve skutečnosti plný vnitřních (nejen) konfliktů obou dvou. Jasně, nesvítil jsem jim u toho, ale jako velkej fanda a docela obstojnej "Elvisolog", kterej o něm připravoval mnohadílný pořad v rádiu, si tohle všechno klidně dovolím tvrdit. Bohužel i těch nemnoho míst, kdy se tenhle snímek snaží o náznak kontroverze a vylíčení konfliktů, působí povrchně, nevěrohodně, lacině a někdy až diletantsky. A určitě to není chyba jen dvou hlavních herců, protože to nevypadá, že by jim scénář nabídl o mnoho víc, než ukázat hezké tvářičky, ladné pohyby a vyšperkovanou garderóbu. Cailee Spaeny je opravdu "bejby" k zulíbání, Jacob Elordi sexy cool týpek a na oba se fakt dobře dívá, když ale přijde aspoň na těch pár momentů pro rozehrání psychologickýho masakru, vyjádření nějakých pocitů či Presleyho i Priscilliny vnitřní osamělosti, jsou oba prkenný jak Elvisova první kytara za 7 doláčů. U Elordiho navíc nejde opomenout srovnání s jinými představiteli Elvise ze dvou slavnějších a mnohem zdařilejších životopisných snímků. A v nich jsou jak Austin Butler tak i Kurt Russell úplně jinej "rokenrol"! A když jsme u rock´n´rollu, tak doslova hříchem je v Sofiině bijáku skoro naprostá absence Elvisových songů. No, věřte, že bych rád napsal zrovna o tomhle filmu něco mnohem pozitivnějšího, jenže kde nic neni, ani "Colonel Parker" nebere... Ale díky vizuálu a jako "Love me Tender" na nějaké zimní nedělní odpolko s vaší láskou pod dekou u "tývky" asi tak nějak fajn.

Taký nudný životopis som asi ešte nevidel. Nevinil by som z toho ale Sofiu, proste taký asi bol Priscillin život - len sedieť doma a čakať na Kráľa a keď prišiel, tak jej hovoril čo má robiť a čo nemá, prípadne čo má mať oblečené a nemá. Taká domáca otrokyňa alebo konkubína. Ľutujem ju. Ako upozornenie na osud žien, ktoré sa rozhodnú žiť po boku slávnych mužov fajn, ale inak nič čo by stálo za sfilmovanie, fakt sa tu skoro nič nedeje. A musím sa pridať k tým, ktorí kritizujú obsadenie Elordiho, vôbec sa na tú rolu nehodil, ani podoba a ešte bol príliš vychrtlý, Elvis bol trošku iná váhová kategória, hlavne v neskorších rokoch, ale nikdy nebol tenká špilka ako Elordi. Pri príprave na rolu mal nabrať nejaký tuk. 50%Príbeh 2/5, Vizuál 3/5, Herci 2/5-Videné na TV 42'' vo FHD s CZ dabingom

Stísněný a skoro až nudný dojem, který provází celý film, je jistě záměr. Divák musí pochopit, jak se cítí mladé děvče, jež zavřete do luxusního vězení a držíte ho tam měsíce a roky. Svého milého v podstatě nevidí a zcela logicky nemůže rozumět ani jeho biznisu. A když už konečně přijede domů, většinou si chce jen odpočinout a nabrat síly na další......fetování. Pak si děvče konečně dupne a chce odejít, ale je ihned oplodněno, aby bylo svázáno na další a další roky. A proč si to nechá líbit? To je otázka za milion!

Nestává se, aby nějaká "historická" osobnost dostala dva filmové profily v tak úzkém časovém rozmezí, ale umím si představit, jak se Sofia Coppola dostala k Luhrmanovu Elvisovi a v celé té popcornové oslavě krále rockn'rollu neviděla dost dramata a Priscilly, a tak to zkusila znovu, lépe a po svém.. Priscilla v mnohém vychází ze slavné autobiografie samotné manželky legendárního zpěváka, která už tehdy spustila nemalý poprask a hodila na Elvisův odkaz mnohem temnější stín.. Coppola neumí točit normální dramata, neumí jít divákům naproti a výsledek její práce je silně podřízen autorskému přístupu, který zakomponovává i do scénáře. V každém jejím film hraje prim ženská hrdinka, již se snaží vykreslit v mnohem komplexnějším duchu, než v jakém ji popisují ostatní zdroje.. V případě Marie Antoinetty zachází tak daleko, že zatímco obecně je ona brána jako symbol pádu absolutistické monarchie ve Francie a následně i v Evropě, její tvůrčí biografie vypráví pestrobarevný portrét mladé ztracené holky, která utápěla peníze a jméno jen pro zábavu a únik z nuceného manželství. A s Priscillou by chtěla způsobit podobný poprask a jednou pro vždy změnit status quo o ní a jejím manželském vztahu.. Její Priscilla je naivní fanynka nacházející zalíbení ve zkušenostech staršího okouzlujího miláčka Ameriky, která je pod vlivem láskyplného okouzlení již ve čtrnácti letech naprosto vydána Elvisově šarmu na milost. Iracionální radost z toho, že si idol všech dívčích srdcí vybral právě ji, je ale rychle podroben zkoušce, zda to, co mezi sebou chovají, je láska nebo manipulace.. Dvě nastupující herecké schránky talentu v komplexních a v minulosti několikrát ztvárněných rolích hlasitě volají po uznání. Když především Cailee Spaeny poněkolikáté v krátkém časovém úseku dokazuje, jaký potenciál v ní pramení. Proti ní hrající Jacob Elordi v mnohem jasnější herecké poloze neselhává, ale srovnání s Butlerem je ještě čerstvé a byť je právě tahle verze opravdovému předobrazu blíž, tak výkonnostně se potkává iluze se zákonem a Elordiho Elvis nakonec propadá.. Priscilla je složité bolestivé drama o lásce a vztahu, na který nikdo nebyl připravený ani po letitém vystřízlivění. A byť je její role k Elvisovi poutavá a vzájemný vztah plný radostí i pádů, tahle filmová zpověď se i přes jasně feministickou tendenci bojí kultu a nesmrtelného odkazu krále rockn'rollu jakkoli palčivěji dotknout. Skoro jako by Coppola roky schraňovala precizní obžalobu a těsně začátkem líčení si uvědomila, že Elvise vlastně obdivuje a miluje..60%