Princezna D. (2021)

Film o princeznej Diane sa odohráva počas Vianoc. Nie, vôbec to nebolo zlé. Podmienkou na pochopenie snímky je vnímať režisérov zámer.Larraíntotiž vytvára filmový obraz, ktorý sa náročky koncentruje na Dianu trpiacu, nemilovanú a bez kompasu. Výborná bola symbolika pocitu chladu v sídle a zároveň divák cíti chlad v jej manželstve. Podriadenosť princeznej všetkým tradíciám (váženie, program dňa, výber šiat) zvýrazňuje náročný život v zlatej klietke. Film lepšie pochopia skôr ženy, empatické alebo tie, ktoré nedostávajú prijatie, lásku a pochopenie.Larraínsi vyberá do svojich biopicov významné osoby a ukazuje ich ťažké obdobia.

Hvězda možná za parádní transformaciKristen Stewart. Jinak šílená, roztahaná, zbytečná nuda, u níž bohužel díky neznalosti nedokážu posoudit, jak moc si vymýšlela. Jestli byla skutečná Diana opravdu tak labilní a na pokraji šílenství, tak to potěš koště. Myšlenku nijak nepodpořila možná frustrace ze striktních a místy absurdních královských povinností. Hraničně nesledovatelné.

Jako životopisný film je to o ničem, zpracování podivné, na jedné straně nesmírná nuda, na druhé přehnané efekty a momenty... Už začátek mě rozčílil jako nedbalost, když po jízdě v otevřeném autě, kde Dianě vlály rovné vlasy, z auta vystoupí a je perfektně učesaná, jako by právě vyšla od kadeřníka. Nakonec účes se jí měnil po celý film podobným způsobem, je to sice maličkost, ale snižuje to úroveň celého zpracování. V jediném okamžiku se dívá do zrcadla a když se otočí ke komorné, má na hlavě jiný účes. To by si snad měli technici nebo střihači nebo cojávímkdo ohlídat. A skutečné Diany je mi moc líto, ale čekala jsem životní příběh, tenhle film mě hodně zklamal. Ani Kristen Stewart mě svým hereckým výkonem nijak nepřesvědčila.

Spencerse snaží být psychologickým portrétem princezny Diany, ale místo hluboké sondy do jejího nitra často sklouzává k estetizované prázdnotě. Režisér Pablo Larraín se soustředí víc na styl než na obsah - vizuálně je film sice působivý, ale místy až přehnaně teatrální. Atmosféra je celkem tíživá, ale repetitivní - film se točí v kruhu a nepřináší nové poznání ani vývoj. Kristen Stewart mě sice místy překvapila, ale spíše častěji je její výkon jen herecká kreace než skutečně lidský portrét. Film se navíc odehrává v několika dnech, takže spíše naznačuje než vypráví, a to může působit frustrujícím dojmem, pokud čekáte klasické drama. Za mě pokus o dekonstrukci královského života a duševního rozpadu princezny zůstává nedotažený -Spencerpůsobí jako snobská filmová bublina, která se tváří jako umění, ale v jádru je prázdná. Škoda.

Měla jsem ji ráda a zároveň mi ji bylo líto. Ano mluvím o lady Di, která byla nepochopená a neustále sledovaná. Tato výjimečná britská osobnost si prostě zažila ve svém životě peklo. A tento film to ve svých fikčních třídenních vánočních dnech dokonale ukázal. Kdo má aspoň špetku empatie a něco o Dianě věděl tady musel trpět. Já jsem tedy trpěla, protože to co jsem viděla bylo až fyzicky bolestivé. Ta historicko-neemočno-zvyklostní- na vteřinu přesná -odtažitost ke svým blízkým díky staletým zaprášeným zvyklostem je pro mě jako ateistickou, nekrálovskou občanku naprosto šílená. A naprosto jsem pochopila její trápení a posléze i její rozhodnutí rozvést se, žít se svými syny " normální život" bez nenormálně-bezcitových-bezláskovostních pravidel. Vždy jsem jí moc přála, aby jednou byla šťastná a snad se jí to podařilo, než ...Dodnes si pamatuji co jsem dělala když jsem se dozvěděla, že už tu nikdy nebude...Za mě hluboce zasažených 98%