Případ ještě nekončí (1957)

Překvapivě dobrá detektivka. Sice vizuelně nezřetelná, ale pobavilo mě, jak si nás autoři vodí s tím, že za tím vším budou zase ti západní padouši. Vtipné je, jak nasedá člověk, se kterým se baví velmi podezřelý Voska na Hlaváku v Praze do vlaku směr západní Německo, aby se nakonec ukázalo, že je to ředitel fabriky někde za Plzní, který Vosku zlanařil na základě jím zcizených závěrů výzkumu z ústavu. No, a zločinci jsou zločinci zcela běžní a nakonec opravdu nejde o nic jiného, než o vykradení peněz z trezoru, žádná politika. A to se psal teprve sedmapadesátý. Lepší tři hvězdy.

Zase takove tendecni, jeden je nejvic hodnej a pracovitej a jeste mu vsecko jde - druhej je spatnej pracovnik, podvadi, jeste dela vse mozne vsecko spatne. Raza je zase ve svoji standartni roli...jako v jinych XX filmech. Prekvapil Voska. kazdopadne tahle detektivka neni zase tak spatna, naopak by si obcas misto na nasich obrazovkach zaslouzila.

...ale jo, dalo se to vidět. Kdyby nebylo té oslavné ódy na začátku a na konci filmu, dal bych 4 hvězdy. Nevzpomínám si, že bych v nějaké filmu viděl Václava Vosku v roli záporáka. Irena Kačírková krásná, šarmantní. Akorát mi uniklo, jak vlastně kasař Močka Moučka vstal z mrtvých. A nepochopil jsem, proč strčil ty peníze mrtvému kumpánovi do kapsa...

Kriminálka, která neurazí, ale ani nijak nenadchne. Tento žánr byl zatím ještě v plenkách, nepočítáme-li boje s různými agenty a výjimečné filmy v žánru z 30. let. Faktem je, že byl dobře obsazen. Především Jaroslav Marvan snímek oživil. Faktem je, že ani samotné prostředí v němž se krimi děj odehrává nepůsobí zrovna zajímavým dojmem. Vypravěče si snímek také mohl odpustit, nějak jsem nepochopil nutnost jeho úlohy.

Tři filmy pátého odstínu se odehrávají na ozvláštňujícím prostředí, v okolí fotbalu, v laboratoři, v operním domě.
Film Případ ještě nekončí začíná i končí ve výzkumném ústavu epidemiologie a je vlastně rámován voice-overem o práci vědců a o jejich úspěších. Do toho zasáhne zločin – jak kriminální v podobě loupeže a vraždy, tak etický – v podobě plagiátorství a falšování výsledků výzkumu. Celý zločin je ještě okořeněn možnou pandemií tetanu, zločin je to tedy mnohovrstevnatý. Je to spíše taková ukázka zločinnosti na jednom místě, příkladů se najde mnoho.
V tomto filmu jsou oběti a kolegové důležitější než vyšetřující. Poněkud neuspokojivé je, že zločincem se ukáže být vnější aktér, který nepředstavuje nic osobního. Ten má sice historii s policií, ale nikoliv přímo s vědci a oběťmi.
Oceňuji, jak film pracuje s otisky prstů a s náhodou, kdy se rozpojené a rozpůjčené peníze zase spojí.
Je to tedy zveřejnění – konkrétně Pánkova článku a postupu výroby séra proti tetanu –, které situaci zachrání. Zatímco pro tento žánr a 50. léta v Československu jsou vlastní tajnosti.