Přicházím s deštěm (2009)

Film jsem měl za nějakou asijskofrancouzskou gangsterku, ale to co jsem viděl bylo absolutně něco unikátního, jedinečného, a snad ničemu co jsem kdy viděl, podobné... Popis je skutečně obtížný, slovy se těžko vyjadřuje podstata filmu, který překračuje hranice filmového umění, a nechává za sebou podle mě dobrou 80ku% diváků, kteří film vůbec nepoberou a asi tak 20% diváků, které film absolutně odrovná... Samotný námět stvořit filmový mix gangsterky/"thrilleru" s filmem narážející na tzv. "zaklínačské horrory", které měly svůj malý boom v Asii někdy v 80. letech, překročit hranice běžné lidské podstaty, překročit hranice hranic, které nám zde již řada filmů nabídla a absolutně diváka rozválcovat neuvěřitelnou atmosférou a cestou do těch nejzáhadnějších a nejčernějších komnat vlastní duše... Tento film vám neotevře rozhodně srdce, ale otevře vám cestu do vašeho nejtemnějšího nitra... Chvílemi jsem měl pocit, že se ani nedívám na film... připadalo mi to jako zážitek na nějaké halucinogenní droze... První hodina je utahaná a není natolik povedená, jako to, co se začne odehrávat od hodiny druhé kdy začne absolutní psycho šílenství!!! To vše podpořenou unikátní hudbou, atmosférou, pocitovými záběry atd. Tento film nelze zařadit do žádného žánru ani subžánru... snad bych ho pojal jako mysteriózní, mystický, psychologický, "psychoterapeutický"... Ještě dodám že film je neuvěřitelně brutální a krutý, ale účelně a brutalita, násilí a absolutně možné utrpení je hlavním bodem filmu, kolem kterého se vše točí... V podstatě je to jako procházka peklem…/95%/

To byl ale přízrak, tenhle hongkongskej zázrak... Přicházím s deštěm, odcházím málem s odpadem. Vyžívání se v estetizaci brutálního násilí, jak to mají východoasijští tvůrci někdy ve zvyku, jsem nepřišel na chuť skoro nikdy, ale tohle už mi ve spojení se zvolenou uměleckou formou připadalo jako vrcholně nechutný extrém (byť se sice zprvu konal jen v pravidelných flashbacích, později už takřka neustále přecházel i do výjevů v rámci hlavní dějové linky). Zápletka o detektivním pátrání po zmizelém, zřejmě již mrtvém synovi v cizí exotické zemi zpočátku předvádí silný potenciál, ale ten byl postupně na můj vkus až moc surově drcen do ubíjejícího, nekompaktního podání. Nedošel jsem k souznění a nenalezl stejnou vlnovou délku ani s režisérem, ani s poměrně unylým hlavním hercem. Musím uznat ale, že několik pomalých, dlouhých nočních záběrů (místy i celých scén) v Hongkongu mě svou atmosférou na chvíli dokázalo zhypnotizovat. Za onen viditelný filmařský um s atmosférou tu hvězdičku rád přihodím. Jinak ta snaha povýšit pseudo-detektivku plnou vyžívání se v násilných krutostech, o rádoby filozofické a náboženské přesahy mi připadala spíše směšná a jako až moc průhledná hra na těžký art, který se u mě ovšem dokonale míjel účinkem.[20%]

Film šitý na míru hipsterům, úplně jsem pocítil při jeho shlédnutí tu atmošku konce předminulého desetiletí. Ingredience: přehrávající herci, "prestižní" nezávislá hudba, estetické brutální násilí, asijská exotika a "závažný" jakože mystický symbolismus. Výsledkem je vykalkulovaný kýč bez hlavy a paty.

Přesně ten typ filmu, u kterého si velká skupina uživatelů povzdechne, že se celou dobu snaží hrát na odborníky, tudíž v tom nemohou jen tak přestat. To, že se jim film vůbec nelíbil, přece nic neznamená. Musí dokázat, jak jsou intelektuálně na výši a tak se sníží ke lži pro sebe sama. A teď se celá tato skupino seřaď a začni mi závidět. Já můžu říct, že se mi to nelíbilo, že mi to nedávalo žádný smysl a že takovéto filmy jsou pro mě naprostou ztrátou času. A tak to tedy říkám.

Prosím, následující kometnář neberte rasisticky.....když už mě budete chtít z něčeho obvinit, tak z bezvěrství. Dalším důvodem, proč se vyhnout rákosí, a tím nemyslím nic konkrétního, pouze rákos a celou asijskou kinematografii, nemáte-li tedy zrovna černou prdel, a tím nemyslím barvu pleti, jest fakt, že se tam vedle milionáře z chatrče skrývá stejně situovaný Ježíš Kristus. Zalomil bych rukama, ale tím bych popřel první větu tohoto komentáře, takže jelikož už se v tom sám ztrácím, nemám ani sílu nárokovat si zpět svých 114 minut. Něco takového mě nemá šanci bavit. Dvě hvězdy za obal a hudbu. 40%