Počátek (2010)

Počátek je nesmírně složité, ale díky tomu hlavně neuvěřitelně dojemné, hluboké a promakané dílo se skvělými akčními scénami, které by si měli dát za vzor i mnozí režiséři všemožných akčních podivností. Je to famózní a myslím si, že to bude po každém zkouknutí zrát jako víno, protože veškerá pravidla cestování ve snech jsem absolutně nepochytil (kromě toho, co jsem pochytil už při sledování parodie Simpsonových), ale vůbec mi to vlastně v užívání nevadilo, což se mi povětšinou nestává, a tak jsem z nějakého důvodu přehlédl tento obvyklý trn v oku. Všechno ostatní jsem už pochopil a celý příběh je velice sympatický a paralelní snové světy se krásně prolínají. Shodou náhod jsem zjistil, že je to první film od Nolana, který jsem zkoukl a poznal jsem, proč je to jeden z nejlepších režiséru současnosti. Je to skvělý film, u kterého si rozhodně neodpočinete, právě naopak musíte být ve střehu, ale nakonec se vám to vyplatí. P.S. Až si příště uvědomíte, že sníte, proboha užijte si to!!!!!!!!!

Christopher Nolan natočil Počátek a svět se okamžitě rozdělil na dva tábory.
První tvrdil, že jde o geniální sci-fi mistrovské dílo, které posunulo hranice blockbusterové kinematografie. Druhý tvrdil, že jde o přepálenou, samolibou hlavolamovou masturbaci člověka, který si spletl scénář s přijímacími zkouškami na matematickou fakultu.
A já někde uprostřed sedím už roky a říkám:
„Hele, ono je to vlastně docela dobré.“
Jen ne to filmové zjevení, které z něj internet udělal. Přitom kritické přijetí bylo mimořádně silné a film bývá často označován za jeden z Nolanových vrcholů.
Největší problém Počátku totiž není složitost.
To je mýtus.
Počátek není složitý.
Počátek se zoufale snaží působit složitě.
A to je rozdíl velikosti několika pater snového hotelu.
Nolan během prvních čtyřiceti minut vysvětlí každé pravidlo asi sedmnáctkrát.
Sen.
Sen ve snu.
Sen ve snu ve snu.
Kopnutí.
Totem.
Limbo.
Časová dilatace.
Podvědomí.
Pak přijde další postava a vysvětlí to znovu.
A pak ještě jednou.
A pak pro jistotu nakreslí schéma.
Místy jsem měl pocit, že kdyby film trval o deset minut déle, dostaneme powerpointovou prezentaci s laserovým ukazovátkem.
A Leonardo DiCaprio?
Ten se snaží.
Fakt se snaží.
Jenže Cobb je jedna z nejméně zajímavých hlavních postav, které Nolan kdy napsal.
Celý film chodí s výrazem člověka, který právě zjistil, že mu banka zamítla hypotéku, a každých dvacet minut pronese další traumatickou vzpomínku na manželku.
Marion Cotillard je naopak tak intenzivní, že pokaždé když se objeví na scéně, okamžitě člověk zpozorní.
Což je trochu problém, když má být emocionálním středem filmu právě Cobb.
Jenže největší hřích Počátku je jinde.
Sny.
Zasrané sny.
Máte nekonečné možnosti lidské představivosti.
Můžete vytvořit cokoliv.
Úplně cokoliv.
A Nolan nakonec natočí většinu filmu jako špionážní akčňák s lidmi pobíhajícími po chodbách, hotelích a zasněžených pevnostech.
Vážně?
Tohle je ta bezbřehá síla lidského podvědomí?
Lyžařské středisko pro teroristy?
Na druhou stranu je fér uznat, že některé scény jsou fantastické.
Rotující chodba.
Padající město.
Skládající se Paříž.
To všechno dodnes vypadá skvěle a patří mezi nejikoničtější blockbusterové obrazy své éry. Právě vizuální stránka bývá jedním z nejčastěji oceňovaných aspektů filmu.
A Zimmer?
Ten člověk zase jednou nesložil hudbu.
On spáchal zvukový útok na lidské orgány.
Každé zadunění připomíná blížící se tektonickou katastrofu.
Po dvou hodinách jsem měl pocit, že mi soundtrack začíná účtovat nájem za pobyt v lebce.
Jenže čím jsem starší, tím víc na mě Počátek působí jako film, který je chytřejší na první zhlédnutí než na páté.
Při prvním sledování člověk obdivuje konstrukci.
Při druhém obdivuje technické provedení.
Při třetím si začne všímat, že pod všemi těmi vrstvami snů se skrývá poměrně jednoduchý heist film.
A při čtvrtém už slyší Nolana, jak mu do ucha šeptá:
„Podívej, jak jsem chytrý.“
„Podívej.“
„Ještě se podívej.“
A právě tehdy mě ten film začíná trochu unavovat.
Pořád je to výborně natočené.
Pořád je to originálnější než devadesát procent dnešní blockbusterové produkce.
Pořád je to poctivý kus filmařiny.
Jen mě nikdy nepřesvědčil, že je tím nedotknutelným mistrovským dílem, za které ho spousta lidí považuje. Někteří recenzenti ostatně upozorňovali, že Nolanova ambiciózní konstrukce může být chladná nebo překomplikovaná.
Dvě hvězdy? Ne.
Průser? Ani omylem.
Ale mezi „geniální revoluce“ a „přeceněný hlavolam“ se pohodlně vejde obyčejné:
Tři snové úrovně z pěti.
A jednu hvězdu z nich si stejně ukradla ta zkurvená chodba bez gravitace.

Tohle si šetřím roky a konečně na to došlo. Naprosté mega a geniální filmařina, která mě totálně odpálila.Christopher Nolanvymyslel neskutečný svět, který má hlavu a patu, skvělé tempo a styl, co nestárne.Leonardo DiCaprioje v hlavní roli stoprocentní a chemie celého týmu kolem něj filmu strašně pomáhá.Zimmerovahudba tomu dává neskutečné grády a závěr mě nechal sedět s otevřenou pusou. Nemám co vytknout, tohle je absolutní vrchol žánru. Jasných 5 hvězd (100 %).

Dostal som to šťastie vidieť túto fenomenálnu snímku na veľkom plátne. Na desiate výročie (2020) to dávali v kinách a tak som neváhal prijať pozvanie môjho dobrého priateľa, ktorý ma aj týmto ohromujúcim zážitkom oboznámil so svetom Christophera Nolana. Vtedy som nemal ešte ani 16 rokov, a tak som okrem ohúrenia z vizuálov a emocionálnej Zimmerovej hudby dejovo nepobral takmer nič. Prešlo šesť rokov a môžeme toto Nolanovo dielo zaradiť medzi svoje najobľúbenejšie filmy vôbec. Neuveriteľne sústredený a pokojný britský filmový majster opäť potvrdil, v čom spočíva umenie pohyblivých obrázkov. Priniesť zábavný príbeh, ktorý aspoň na základnej úrovni rezonuje s bežným životom diváka, no svojou nadstavbou ho po dopozeraní nechá sedieť v sále nemého. Treba obsadiť tých najlepších hercov a celkovo postaviť tím, ktorý sa nebude báť megalomanského produkčného prevedenia fantastických myšlienok pána vedúceho. Nolan točí sci-fi, ale to tak uveriteľne práve vďaka jeho prístupu – trvá na tom, aby sa čo najviac točilo v reálnom svete, s reálnymi fyzickými efektmi a na reálnych miestach. No a ak samozrejme pánu Zimmerovi necháme voľnú ruku pri kláviri, máme umelecko-filozoficko-emociálny zážitok minimálne pre najbližšie storočie.

"What is the most resilient parasite? Bacteria? A virus? An intestinal worm? An idea. Resilient... highly contagious. Once an idea has taken hold of the brain it's almost impossible to eradicate. An idea that is fully formed - fully understood - that sticks; right in there somewhere."Tak som si konečne pozrel jeden zo svojich najväčších restov, ktorý som mal napísaný vo svojom personálnom watchliste :) Akože na jednu stranu mi je blbé, že som tento legendárny film videl až takto neskoro, ale zase na druhú stranu.. každý zažije v živote svoje poprvé no nie? Každopádne.. už dlho som nevidel film, ktorý by ma vtiahol hneď vo svojích prvých 10-tich minútach stopáže. Ja som si myslel, žeNolanma už ničím neprekvapí, však pretože mám už od neho čohosi napozeraného, ale svetu div sa.. on to zase dokázal.Nolanmi zas a raz dokázal, že je to fenomenálny režisér, ktorý nepozná hraníc. On tu totiž rozohráva myšlienku, ktorá mi je celkom blízka. Pretože, keď niekto začne tému o snoch, tak o tom by som vedel diskutovať hodiny. Takisto sa mi páči aj tá kreativita tvorcu ako si dokázal pohrať s určitými sekvenciami. Je to nápadité, múdre a vizuálne veľmi podmanivé. Toto musia pustiť do kín ešte raz, však na veľkom plátne by sa na to kurňa dobre pozeralo. Výnimkou je aj obsadenie, kde je to herecky na špičkovej úrovni aLeonardo DiCaprioje tu opäť skvelý. Nechýba tomu ani silný emocionálny náboj a skvelé soundtracky, ktoré.. som už svetu div sa počul (jeden soundtrack mi tam pripomenul ten jeden soundtrack zDetroit: Become Human, kde naháňate Ruperta. Detroit bol vlastne vytvorený neskôr.. oni to ukradli! :D) ale vo filme fungovali ešte lepšie. Pekne prekreslovali dané scény. Bol to veľmi dobrý pohlcujúci film, ale odNolanačakať zlý film, to je ako keď ja poviem, že pôjdem robiť projektanta na stavbu (nikdy to nepôjdem robiť).9.5/10