Pražská terčovnica (1982)

Kriminálka nakoniec lepšia, ako som čakal. Dočolomanský ako capo di tutti capi je skvelý, ako drezúruje Hryca, a na zlé chodníčky bez problémov zvedie mladú peknú blondínečku od koní. V slovenskej kriminálke sa netradične objavila aj (smiešna) naháňačka v metre, cezhraničná spolupráca polície a konská drezúra. Samozrejme sa všetko vyriešilo a vinníci boli odhalení, a čudujem sa, že to filmu niekto vyčíta, veď aj Poirot končí vždy odhalením a trestom a nikomu to nie je čudné.

Nemôžem povedať, že by sa to nedalo pozerať aspoň ako "výlet do hlbín socialistickej kinematografie". Ale Pražská terčovnica má všetky typické neduhy komunistických detektívok - postavy sú šablónovité, scenár vopred jasný, náučnosť zaručená a napätie zanedbateľné. A tá komická scénka, keď detektív vylezie zo zadnej miestnosti v obchode, pozdraví zločinca a oprie sa,... na čo mu dotyčný samozrejme zdrhne cez voľne prístupné dvere a "múdry" detektív s pomocou dvoch náhodných hliadkárov ho chytia až v metre, keď sa mu (aké šťastie!) zavrú dvere vozňa pred nosom - to je zlatý klinec v ukážke občanom, akí sú vyšetrovatelia schopní a inteligentní (myslím, že v tomto prípade vôbec nie je dôležité, že ten blbec bol vo filme Maďar. Najväčší blbec bol ten, kto túto scénu vymyslel, pretože dúfal, že dlhšia naháňačka bude akčnejšia - alebo to mala byť diplomatická urážka prozápadnejšie orientovaných Maďarov? :-). Záver s ultra-skromnou sprievodkyňou, ktorá vlastne záhadu vylúštila, ale taktne to zatají, to je brutál blinkačka.

Dosť nezáživné a málo napätia. Jurištová a Dočolomanský hrali dobre.

Kriminálna dráma priemerného charakteru na aký sme zvyknutí z tohto obdobia. Ničím neprekvapí, ničím neočarí... a ničím ani neurazí. Taký obyčajný tv film bez atmosféry a napätia, kde zlí budú vždy potrestaní.

Koukatelná slabotka s nedotaženým závěrem a absurdní situací, kdy si celníci (schopní prolézt každé auto až do posledního "faldu" na karoserii) nevšimli zdvojené podlahy. Maďarský kriminalista v doprovodu maďarského milicionáře velmi důchodového věku samozřejmě mluví slovensky a Dočolomanský hraje typického slovenského "gangstera" té doby. Vadilo mně množství českých předabovaných herců (i v epizodních rolích), Miluše Šplechtová tady hraje naprostou blbku, což je v její filmografii naprostý unikát a Julie Jurištová byla sice hezká, ale její herecký projev byl ještě tragičtější, než třeba u takové Evy Vejmělkové. No a na Ivanu Mistríkovi, jednomu z mých nejoblíbenějších herců z této země byla ta únava a znechucení ze života už dost vidět i při filmování. Jestli se nepletu, rok nato spáchal sebevraždu...na druhou stranu vlastní nápad krást starožitonosti v socialistickém Československu a přeprodávat je do lidového Maďarska zas tak špatný nebyl. Jednak bylo už v té době Maďarsko přes svoji "lidovost" víc otevřené západu a nebyly-li by ony starožitnosti registrované v Maďarsku, jejich převoz do Rakouska by asi zas tak obtížný nebyl. A pobavila mě ta přísná kontrola jak uprostřed filmu na parníku (myslel jsem, že Jurištová se svým přitroublým galánem cestují lodí do Vídně), tak na konci na slovensko maďarské hranici.(01.05.2024)