Povídky z New Yorku (1989)

Scorseseho povídka má zajímavý průběh a potenciál, je rozhodně nejzávažnější, ale vyzní do ztracena. Zpětně mi do celku vlastně moc nesedí, protože vybudila zcela jiné očekávání, než pak naplnily zbývající dva příběhy. Ale jinak za 3*.Coppolova povídka má zpočátku také potenciál, jenomže první chvíle jsou asi nejlepší. Pak se z toho stane docela nesmyslná a velmi nesympatická přehlídka postav a oslav, opět vlastně bez pointy. Za 1*.Allenova povídka je pro mě rozhodně nejlepší. Je to klasický Allen, čili hraje svůj život, s příběhem a jeho traumatem se dost ztotožňuji, je to řádně absurdní a konečně i s pointou. Za 4*. Celkově nemám vůbec nic proti povídkovým filmům, ale potřebuji tam nějakou jednotící linii. Ideálně třeba jednu postavu, která proplouvá všemi příběhy nebo alespoň stav, kdy z povídek vyplyne nějaká jednotící myšlenka. Zde je jedinou jednotící linkou město New York, jinak jde o naprosto nesoudržný sled tři příběhů tří zcela různých žánrů, které spolu nemají nic společného. Filmu jako celek bych pro tuto vlastnost dal nejraději dvě hvězdy, ale nakonec jsem se rozhodl pro aritmetický průměr hodnocení tří povídek.

Prekvapivo nuda, ale čo čakať vzhľadom na koncept, v ktorom ani jeden z nich nemal už od podstaty riadny priestor na prejavenie sa. Teda mal, ale to by to museli brať ozaj vážne. Očividne si len pekne rozdelili prachy a natočili dáke hovadiny, aby sa nepovedalo. Strašná zbytočnosť. Všetko ale samozrejme až na p.Allena, ktorý to klasicky aspoň čiastočne zaručil.

Lekce, Martina Scorseseho nic moc za 2* Život bez Zoe Francis Ford Coppola nic moc za 1* Woody Allen  Oidipus dnes 3*, průměr 2, dejme tomu 50%. malíř / dítě / neurotický hrdina. Ten první tak trochu klišé, u dítěte mi vadí zasazení do top high society. Jen u Woodyho Allena vidím jeho typický rukopis. Hlavního hrdiny je člověku až líto, co má za strašnou matku. Myslím, že 9 z 10 by ji rovnou zabilo. Poznámka k Mie Farrow. V porovnání s o rok starší Alicí mi tady připadá straší minimálně o 10 let. NEUVĚŘITELNÝ 43 FILM OD WOODYHO ALLENA, CO JSEM VIDĚL.

Velcí muži (a žena) filmové tvorby se dali dohromady, aby divákům nadělili tohle jedinečné spojení svých vlastní krátkých příběhů. Nevím proč, ale asi samostatně by se to tak neprodávalo.. Úvodní Scorseseho příběh je to, proč jsem k snímku přišel, ale vlastně mi nabídl ze všech nejméně. Propisuje se do něj chytající krize středního věku. A nakonec jde mnohem víc o technické cvičení, než o cokoli promyšlenějšího.. Prostřední příběh patřil duu Coppolových, i proto je na něm nejvíc vidět, že vzniká mnohem víc pro samotnou práci, než pro výsledek, na kterém se to taky následně podepsalo.. Naštěstí je tu ale třetí a finální příběh, který dostal do rukou Woody Allen. A ten servírujíc absurdní případ jednoho oidipovského komplexu zachraňuje pověst celého tohohle potenciálně jedinečného projektu.. No, myslím, že by se všichni tři (pořád na tebe zapomínám Sofie) bez tohohle obešli..60%

Povídky z New Yorku, to jsou 3 příběhy z prostředí tohoto velkoměsta. A každý z nich se dá hodnotit zvlášť, jelikož jediné, čím jsou spojené je právě místo. Jinak je od sebe každá povídka diametrálně odlišná a všechny se zdají být určené pro jiné obecenstvo. Nenesou se na stejné vlně a ještě k tomu je jedna z nich dost mizerná. Že tím pádem vyznívá film nepospolitě? Že by povídky mohly být uvedeny spíše jako samostatný krátkometrážní formát? Ano a ano. Je zkrátka škoda, že je to vydáno jako bezmála 2 hodiny trvající počin. Ke zhlédnutí to láká především jako práce tří uznávaných režisérů. A jak tyto práce dopadly? První povídka z New Yorku je odMartina Scorseseho. Skvěle zrežírovaná a mistrně natočená věc s dobrou myšlenkou. Avšak trochu se to hledá, dialogy jsou někdy docela nonsens a v divákovi to nezanechá zrovna moc emocí. Poté následuje příběhFrancise Forda Coppoly. Při porovnání s povídkou předchozí je to až nechutný kontrast. Holt se to nepovedlo. Nemá to špatnou myšlenku, nicméně to je tak všechno. Někdy je to nezáživné, někdy přeplácané. Hledá se to ještě víc, než Scorseseho počin. Tuto skvělou myšlenkou šlo prostě zaobalit jinak a myslím, že ve skoro všech případech by to dopadlo mnohem lépe. A taky nechápu, proč to končí v Athénách. Snímek uzavírá vyprávěníWoodyho Allenao obyčejném muži, kterého ale jeho matka stále bere jakožto malé dítě a takřka na každém kroku jej stihne ponížit. Allen do newyorkských povídek jako první vnesl vtip. Nic jiného byste od něj asi nečekali, ale právě humor, navíc Allenův, sem přináší jakýsi nový rozměr a vlastně i osvěžení. Je to naprosto skvěle napsané, zrežírované a zahrané. Allen tak nakonec tuto přehlídku povídek vyzvedl na solidní tři hvězdy. Ovšem kdyby to byl jeho samostatný krátkometrážní počin, je to nepochybně na hvězd pět. |65%|