Casino (1995)

Stejně velká nuda jakoIrčan (2019), ale ještě o cancour horší (lepší hodnocení to má asi jen kvůli tomu, že to je starší film - CSFD klasika). Děj se tak nějak vyvíjí, ale chybí tomu tempo, nějaké zajímavé postavy, epické scény nebo hlášky. Prostě to nějak popisuje, jak se věci mají, ale chybí tomu dramaturgie. Za mě králem gangsterských filmů z 90. let jeKrycí jméno Donnie Brasco (1997).

První půlka filmu byla zajímavá a příjemně se na ní dívalo. Pak se příběh zcvrknul jen na manželské problémy hlavního hrdiny, který byl mimochodem jedinou trošku normální a sympatickou postavou v tomto filmu. No a pak je tu ta stopáž. Tři hodiny jsou opravdu hrozný úlet na to, co z toho nakonec vylezlo. Takhle triviální příběh se dal rozhodně odvyprávět v mnohem kratší stopáži. 
Přemýšlel jsem mezi slabými 3* za tu poctivou filmařinu, ale vzhledem k tomu jak to celé dopadlo a k té přehnané stopáži se nakonec kloním ke2* 45%

Ten film je moc hezkej na pohled, ústřední trojka mi sedí, má to parádní sountrack a celkem působivej konec. Ale proč má proboha Scorsese zálibu v takhle smrtících stopážích? Jsou filmy, u kterých mi to nevadí a kde je to třeba, ale zrovna v tomhle ukecaným případě to fakt bolelo. Casino mě díky tomu celkem nudilo a necelý 3 hoďky mi přišly jak kdyby jich bylo 5. Takže i když nepochybuju o kvalitách tohohle díla, možná mu křivdím a třeba jsem na něj prostě jen neměl tu správnou náladu, dnes mě bavil bohužel jen na dobrý tři. 68%.

Viete, čo je najväčším nepriateľom človeka, ktorý má všetko? Nie je to konkurencia, polícia ani osud. Je to on sám – jeho pýcha, jeho neschopnosť ovládať emócie s rovnakou precíznosťou, s akou počíta karty, a jeho naivná viera, že v púšti sa dá vybudovať niečo trvalé. Martin Scorsese vo svojom epe Casino neprináša len ďalšiu „gangsterku“. Prináša trojhodinovú, vizuálne omračujúcu pitvu amerického sna, ktorý sa v žiari neónov Las Vegas mení na krvavú nočnú moru.
Skutočne sme potrebovali Casino len päť rokov po fenomenálnom úspechu Goodfellas (Mafiáni)? Odpoveď možno prekvapí: Áno, a možno ešte viac, než sme si vtedy mysleli. Kým Mafiáni boli o adrenalínovom vzostupe a páde pouličného zlodejíčka, Casino je o správe impéria. Je to film o ľuďoch, ktorí stoja na vrchole sveta, no pod nohami majú len piesok, v ktorom sú vykopané plytké hroby. Je to film, ktorý definitívne uzavrel jednu éru Vegas – éru, kde mestu vládli muži s prsteňmi a baseballovými pálkami, skôr než ich nahradili korporácie v oblekoch a rodinné zábavné parky.

Rozsiahly, epický film s jemne vykreslenou históriou, ktorý sa sústreďuje najmä na De Nira, jeho manželku Sharon Stone a jeho priateľa z detstva, ktorého hrá Pesci. Zapadol mi ako dielik skladačky do celkového obrazu toho, ako fungoval organizovaný zločin v Las Vegas pred niekoľkými desaťročiami. Pobavilo ma, že De Niro tu hrá kasínového bossa s absolútnou mocou, podobne ako postava Tonyho Curtisa vo filme Forty Pounds of Trouble, hoci ide o úplne odlišné filmy v takmer každom smere. Rovnako zábavný je Don Rickles v kamennej, takmer nemlčnej úlohe manažéra kasína – sotva povie slovo, nieto ešte nejakú hlášku.
Film je extrémne násilný už od prvých minút. Je aj dosť dlhý (takmer tri hodiny), ale kamera je taká krásna a divák je neustále v napätí, kedy príde ďalšia brutálna konfrontácia, že čas utečie rýchlo. Sharon Stone ma veľmi neohúrila (viac sa mi páčila v Total Recall, ak viete, čo tým myslím), ale tento film ma určite navnadil pozrieť si viac filmov od Scorseseho a s De Nirom.