Pán plamínků (1990)

To, že je paranoidní, neznamená, že po něm nejdou… nebo po jeho ženě... Hrdina hry Jan (I. Řezáč) je přesvědčen, že je obětí soustředěného špehování a psychického nátlaku. Jeho žena Pavla (Z. Adamovská) se obává o jeho duševní zdraví, a proto se obrátí s prosbou o radu a pomoc k spisovateli a disidentovi Tischerovi (F. Husák) a jeho ženě (J. Štěpánková). Tischer je však sám sledován StB, a protože Pavla před časem pro něho opisovala jeho texty, vzbudí podezření, že pro něj pracuje i nadále. Je kontaktována, vyslýchána, styky s Tischerem popírá. Mezitím je díky Tischerovi Jan hospitalizován na psychiatrii, neboť skutečně trpí bludy… V roce 1990 byla v Československé televizi podle scénáře Milana Uhdeho realizována inscenace, v níž zúročil své působení v disentu. Je to hra o dvojím šílenství. Jedno je psychické, druhé je šílenství moci, která násilně zasahuje do nejniternějších práv a svobod člověka.