Mé soukromé Idaho (1991)

Queer dráma o narkoleptickom prostitútovi, prechádzajúca do modernej variácie na Shakespeara, následne sa meniaca na road movie za hľadaním stratenej mamy, aby film skončil na rovnakom mieste ako začal, a režisér tomu dal pseudo-pointu, že svet sa točí v kruhu. Pre niekoho kultový bizár, mne sa páčila asi len pasáž v Taliansku. A po nemecky spievajúci Udo Kier :-)

Těšil jsem se na skvělý film, ve kterém hrají mí dva oblíbení herci v nejlepších letech (jeden z nich už tu bohužel není s námi), ale při sledování filmu jsem se cítil celkem nesvůj. Důvodem je to, že hlavní hrdinové jsou gayové nebo aspoň chrápou s muži za prachy. Hlavním hrdinou je Mike, pouliční podvodník a mužský prostitut. Stojí na opuštěné silnici a říká si, že silnice „vypadá jako něčí obličej, jako zkažený obličej“. Mike trpí narkolepsií. Náhle omdlí a zdá se mu o jeho dětství, v mysli se mu přehrávají domácí videa a jeho matka, která ho týrala. Mike je pak u svého klienta doma a ten mu udělá orální sex. Už tahle scéna mě celkem znechutila. Po tom hnusu se vrací na svá obvyklá místa, kde na něj čekají klienti. Je nadšen z toho, že si ho pronajme ženská a vezme ho k sobě domů, kde už čekají další dva mužští prostituti. Prvním z nich je Scott Favor, Mikův nejlepší přítel, a druhým je nepříjemně kousavý Gary. Hezouni jsou to ovšem všichni tři. Mike si tedy může užít sex s ženskou, ale opět omdlí a probudí se další den se Scottem a Garym v Portlandu v Oregonu. Zde se seznámíme s celou komunitou mužských prostitutů, které vede jejich mentor Bob Pigeon, čerstvě propuštěný z vězení. Žijí v opuštěném a zchátralém bytovém domě – ideální místo pro podobný lidský odpad. Scott je náhodou synem starosty Portlandu a až mu bude 21 let, tak bude dědit a přestane dělat prostituta. Mike chce zase najít svou matku. Společně se vypraví do místa jeho bydliště, do Idaha, odtud název filmu. Mike je do Scotta zamilovaný, ten ale píchá s chlapy jenom pro peníze! Navštíví Mikeova staršího bratra Richarda, a ten má být prý jeho otec. Matka je zrovna v Itálii a stejně jako Mike hledá svou rodinu! O Mikea a Scotta se postará jeden bohatý, teplý a pro gaye atraktivní Němec jménem Hans. Díky němu dostanou peníze na to, aby mohli hledat Mikeovu matku v Itálii. Zde se setkají s krásnou mladou ženou Carmelou a to způsobí nejeden problém. Jde o to, že Scott je na tom dobře, je to jenom nezvedený synek, zatímco Mike živoří a potřebuje peníze, proto nastavuje prdel chlapům…Myslím si, že je každému jasné, kam bude tohle směřovat – zatímco Scott je dítě štěstěny, tak Mike je obrovský smolař, a díky jeho neustálému omdlívání si s ním každý prakticky dělá to, co chce. Velice smutný film, je to v podstatě balada z neobvyklého prostředí společensky vyčleněných jedinců, kteří drží pohromadě, ale jakmile má někdo z nich příležitost dostat se někam dále, tak prostě jde. S trochou nadsázky se jedná o road movie, protože se odehrává v několika městech/státech. Více k tomu asi nenapíšu, a dávám 3*, protože znova si tento skvěle obsazený film asi už nepustím.

No, k tomuhle jsem mel rozepsano docela hodne, ale to neni muj styl. Co jsem? Nejakej filmovej kritik? Proste to melo skvelou atmosferu. Atmosferu volnosti za cenu bídy. Volnosti z vedomyho rozhodnuti - revoltě. Hezky obrazy milostnych scen, krajiny bramborovyho statu, chudoby privesoveho white trash lidu. Dat si to s eng titulkama a narazit na shakespearovskou mluvu, to je teda neco. Dozvedel jsem se az diky tomuhle filmu, ze River a Joaquin nemaji stejny prijmeni nahodou. Keanu nestarne, Udo Kier ve scene s lampou bozi, Flea pokazdy (genialni magor). Poselstvi filmu - I have no f*cking idea. Mozna na to kapnul pan Werich, kdyz rikal, ze kdyz clovek jednou je, ma koukat aby byl... No a zase to mam dlouhy. I pres tyhle vsechny vjemy to vlastne byla zvlastni roadmovie, kterou uz sice nepotrebuju videt znovu, ale byl to film s koulema.

RukopisGus Van Santamám rád, ale tu si moc uletel. Niežeby som mu to nezožral, ale v prevedení príbehu sa akoby sám jemne strácal, čím na mňa tento jeho výplod pôsobil trochu moc zmätene a nasilu vyhaluzene. Jak keby nevedel, akého štýlu sa chce striktne držať, tak sa radšej pustil bezhlavo do všetkých, čo naň volali. Tieto miešanice sú napríklad výborné vEternal Sunshine of the Spotless Mind, takže sa dá povedať, že sa môžu kľudne spájať, pokiaľ ovše, tvorca dobre vie, čo robí. Aj keď sa ani tam nedá hovoriť o úplne výraznej zmesi, tak sa dá aspoň na jej podstatu funkčnosti odvolať. Tu však funguje "len" herecký a audiovizuálny aspekt, pričom ten obsahový zlyháva aj dhliadnuc od danej zábrany. Ale pochopím aj, ak to niekto ako zlyhávanie brať nebude a uuvidí v tom chcený zmysel, lebo MOPI je dosť ťažko čitateľným a ešte ťažšie pochopiteľným snímkom, ktorý očividne chce, aby si ho každý divák vykladal po svojom.

Tedy, ten začátek slibuje oduševnělé drama s krásnoukamerouplnou symbolických obrazů, doufal jsem že něco ve styluSkafandr a motýl, ale bohužel, takový zážitek se nekonal, duše romantikova byla překryta dušínezávislou emerickoua přestožePhoenixpředvádí brilantnívýron, ehm, pardon, VÝKON! ...tak se na konci vracíme zpátky na začátek a celých těch 100 minutjako kdyby se nic nestalo... Mé soukromé Kotěhůlky.