Pád (2006)

Jesti existuje film, na který se budou lidi dívat i za 50 let a říkat že je překrásný, určitě je to Pád od Tarsema Singha. Narozdíl od jiných vizuálních spektáklů zde ale nelze tvrdit, že každá scéna je obraz, který by se dal zarámovat na zeď. Mnohem důležitější roli hraje pohyb postav a kulis a film naplno využívá, že je filmem. Příběh mě dokonce donutil uronit pár slz a to se mi v kině stává jen zřídkakdy. Nicméně musím přiznat že velký plátno Pádu hodně pomáhá a kdybych si ho pustil někde na malý obrazovce tak to určitě nebude tak silnej zážitek a svoje hodnocení dost možná snížim. Díky všem filmovejm kaskadérům za jejich práci. 5*.

Tak v prvom rade, detská rumunská herečka Catinca Untaru bola bohovská. Len jej samotnej dávam dve hviezdy, to nešlo nemilovať ju. Taký úžasný úprimný prejav a tá angličtina 🙈🥰, no paráda parádnicka. Námet určite zaujímavý, sledujeme dva paralelné príbehy, jeden v realite a jeden v rozprávaní zraneného kaskadéra. Ten reálny príbeh je postavený na zvláštnom vzťahu medzi malým dievčatkom (aleže absolúúútne rozkošným) a mladým mužom, ktorý chce svoje ochrnutie po nešťastnom páde z koňa radikálne vyriešiť. Sledovať komunikáciu tých dvoch ma napĺňalo zvedavosťou a ľahkosťou, aj keby som nemal možnosť sledovať ten paralelný vymyslený príbeh. Ten je však zaujímavý iným spôsobom. Je o piatich špecifických hrdinoch na ceste za pomstou, a aj keď je stvárňovaný artovejšie, k tomu dobrodružnému rozprávaniu tento štýl pasuje. Navyše vizualizácia fantasy sveta je impozantná a originálna. Myslím, že režisér Tarsem Singh odviedol svoju prácu dokonale. Úžasné kulisy a výprava, či už išlo o krajinu, alebo palác, boli úchvatné. Rovnako ako bola na pokračovanie príbehu vždy zvedavá Alexandria, úplne rovnako som na rozúzlenie čakal ja. Záver bol trochu melodramatický a aj keď chápem čo ním chceli tvorcovia povedať, želal by som si iný. No The Fall je aj tak príjemným prekvapením. Život je príliš vzácny na to, aby sme si naňho siahali sami. Človek však musí niekedy zomrieť, aby to pochopil 😢.

Artový film o kaskadérovi a pětileté holčičce, oba se ve 20tých letech 20. století zotavují v nemocnici po úraze. Holčička jej začne navštěvovat u postele, on jí začně vyprávět příběhy a snažit se ji manipulovat, aby mu přinesla morfin, protože se jím chce zasebevraždit. Opustila jej přílkyně, utekla s jiným hercem. Příběhy co jí vypráví tak odráží jeho vlastní život, postupně se součásti těch příběhů stane i ona. Ke konce začne všechny postavy v těch příbězích vraždit, protože je depresivní, ona jej však přesvědčí, aby příběh skončil pozitivně, a dostane jej z jeho suicidality. Ty příběhy jsou surrealisticky a vizuálně nádherně natočené v exotických lokacích. Na filmu je velmi kvalitní vizuální zpracování a originalita, proto mu dám 4, i když ten scénář je trochu slabší.

Metaforao bolesti, úteku a liečení prostredníctvom fantázie. Pre iného skôr metafora o diváckej  trpezlivosti, úteku od obrazovky a liečení kávou. Vizuál nad príbehovou konzistentnosťou. Súbor obrazov, ktoré nevedú nikam. Tisíc a jedna noc, ktorá netrvá tak dlho a naŠeherezádusa kukať veľmi nedá. V tomto šteklení zrakového vnemu chýba akékoľvek sústredenie sa na dej. Artová poézia plná symboliky, v ktorej malé dievča testuje hranicenervovej sústavy, a tak u mňa víťazí len nádhernáBeethovenova 7. symfóniana začiatku a na konci. Inak nikdy viac. testuje hranice mojej nervovej sústavy, radšejibalgin.

Neviem prečo, ale celkom som sa tohto projektu obával. Vo výsledku to bolo ale veľmi fajn a nechýbala tomu ľudskosť. Cinematografia nádherná. Príbeh, ktorý Roy rozprával, ma až tak nebral. Vzťah medzi ním a dievčaťom bol krásne spracovaný. Mal hĺbku. Možno to mohlo byť o kúsok kratšie. Ale inak som spokojný. 7/10