Cela (2000)

Jennifer Lynn Lopezovú alias J.Lo mám zafixovanú v prvom rade ako zmyselnú exotickú krásku. Potom ako temperamentnú speváčku gýčových latino popových hitov. No a ako herečku si ju predovšetkým spájam s nenáročnými romantickými komédiami. Tentokrát sa mi však predstavila v inej hereckej polohe. Zahrala si hlavnú úlohu v krimi thrillery s príchuťou mentálneho sci-fi horroru. Presvedčivo sa zhostila úlohy doktorky Catherine Deanovej, ktorá sa snaží dostať do šialenej mysle psychopatického sadistického vraha, čo upadol do kómy. Má len štyridsať hodín na to, aby sa jej podarilo zachrániť jeho poslednú obeť. "Cela" (The Cell) je originálny, nápaditý snímok. Najpôsobivejšie na ňom sú bizarné surealistické snové sekvencie. ***

Co se týče formy, tak je Cela audiovizuální petelice, která měla/mohla Tarsem Singha katapultovat mezi velmi žádané režiséry. Že má k dnešnímu dni na kontě jen šest filmů, je tristní. Stejně tak mě překvapuje, že si tuto výpravu do choré mysli sériového vraha, užili spíš jen milovníci bizáru a surrealismu a la Salvador Dalí. I když nejde o bůhvíjak nápaditý krimi thriller, čekal bych že i mainstreamoví diváci ocení úkrok stranou od přehršle "běžných" kriminálek, které se po úspěchuSedmvyrojily. Celu vnímám jako podceňovaný film, který potopili především "akademičtí" kritici, kteří hnidopyšně poukazují na nekvalitu scénáře, případně herecké kvality J. Lopez. V tomto ohledu nebudu za pokrytce...ani já ji nepovažuji za dobrou herečku, ale hodí se zmínit, že v tomto filmu víc záleželo na výkonu Vince Vaughna a Vincenta D'Onofria; a ten opět předvedl skvělou práci. Místo Lopez mohla hrát kterákoliv herečka a nepochybně by postavě Cathryn vdechla víc života. A ano...uznám i to, že Cela má mizerný závěr. Že mělo přijít vyvrcholení buď šokující nebo ještě lépe mrazivé. Že měl být dodán twist, který by ukázal, jak špatný nápad je lozit do cizích myslí. Přesto považuji Celu za zajímavý filmový zážitek. Bez toho, abyste se navnadili trailery a měli nějaká očekávání...když si tento film vytáhnete z klobouku třeba jen podle názvu nebo žánru, věřím, že budete příjemně překvapení. PS: Kdyby se uvažovalo o pokračováníHellraisera, Tarsem Singh by byl skvělá volba.

Sériový vrah se schizofrenií unáší ženy, které potom mučí tím, že je na 40 hodin zavře do skleněné plně automatizované cely, která na ně začně pomalu napouštět vodu, kde bojují o život až se udusí. Když vrah unese svou poslední oběť, tak upadne do komatu, zatímco ona je zavřená v té cele. Pak je tu dětská psycholožka Catherine (Jennifer Lopez), která pracuje pro filmu používající experimentální technologii, která jí umožňuje vstoupit do mysli komatózních pacientů a komunikovat s nimi v jejich podvědomí. Takže se vydává do mysli komatozního sériového vraha, aby tam našla, kde je vězněna jeho poslední oběť.Komentář: Film představuje výborné surrealistické zobrazení mysli či podvědomí, a nemůžu si pomoct, ale celý film ve mně opět velmi silně evokuje, že se jedná o reinscenaci porodního traumatu (zde). Ve filmu jsou opakovaně scény uvěznění v těsných prostorech (jako dítě v porodních cestách), koupání v krvi, svazování, dělání loutek z obětí, dušení, řezání (např. koně). A klimatický konec s hyperventilací, krví a pláčem (jako když se narodí novorozenec, který je od krve a pláče). Takže celá ta vrahova mysl je symbolickou reinscenací porodního traumatu, který se nachází v nevědomí autora filmu. Film by se asi dal přirovnat k Nolanovu Inception s tím, že je dle mého mnohem lepší, nejen scénáristicky, ale i umělecky (umělecké surrealistické ztvárnění podvědomí)

Rozum říká, že je to jen filmařský překlad různých starších vizuálních motivů (obrazy, videoklipy) do psychologického kontextu se špatnými herci. Cit z toho nemůže spustit oči a rukám v určitých momentech vypadává papír i tužka na kritické poznámky. Pro Singha jsou na filmu důležité přesně ty samé věci, které jsou důležité pro mě. Navíc je ten film prodchaný mojí oblíbenou a děsivou devadesátkovou nemilosrdností. Pomalu se topící dívku, jejíž poslední plačtivá slova jsou "I am a daddy's girl." dneska neuvidíte.

Jennifer Lopezjako psycholožka, která se pomocí speciální technologie ponoří do mysli sériového vraha, je sice zajímavý nápad, ale příběh je dost předvídatelný. Co ovšem film táhne nahoru, jeTarsem Singha jeho vizuální styl – některé scény vypadají jako živé obrazy z nočních můr. Je to trochu jakoMlčení jehňátekzkombinované sPísečným mužemod Neila Gaimana. Není to dokonalé, ale rozhodně je to něco, co jen tak nezapomenete.