Operace Silver A (2007)

Tohle není odboj, to je opereta!Jiří Strach je skvělý režisér aOperace Silver Aje skvělý [žánrový film].
Závorky uvádím záměrně - proto, že bez uzávorkování jde o zcela něco jiného. To, jak Strach a Konášovi naložili s historickými událostmi, které vešly do historie jako Operace Silver A, je i v bizarním světě české filmové a televizní tvorby bezprecedentní. Svým způsobem větší WTF nežLabyrint.
Historie není literární předloha, řeč o ní je vlastní jistá závaznost. Tato závaznost se pochopitelně prohlubuje, pojednává-li se o lidech, kteří v adaptaci / zpracování událostí vystupují pod vlastními jmény či jmény velmi podobnými těm vlastním. A v boji s totalitní okupační mocností přišli o život.
Strach podle mých informací zmiňoval záměr polidštit, od-mytizovat hrdiny. Tomu by se dalo rozumět tehdy, kdyby se demytizace zakládala na ověřených historických faktech. Divák by se v průběhu očišťování od mýtu dozvídal pravdu - máloco je tak nevkusné, jako ideologicky zneužitá hagiografie, viz nešťastné [nejen] filmy zpracovávají osudy národní socialistky Milady Horákové. Nebo v případě, kdy by film nebyl SILNĚ inspirován skutečnými událostmi, ale byl prostou fikční spekulací na téma hrdinství.
Strach udělal něco zcela nepochopitelného: Reálným historickým postavám, které položily život v boji s nacismem, přimyslel nikoliv kladné (což by se ještě dalo pochopit jako výraz úcty), ale velmi sporné charakterové rysy. Přisoudil činy, jichž se reálné předlohy postav nedopustily a které ve filmové adaptaci vedly k velmi špatným koncům.
Lze spekulovat, co k tomu Stracha & spol vedlo. Strach potřeboval dramatický efekt a není si vědom důsledků pro obecné povědomí o operaci; dopustil se všeho vědomě, důsledky jsou mu lhostejné; Strach chtěl dosáhnout něčeho jiného, ale vymklo se mu to z rukou; Strach nedůvěřuje možnosti eticky motivovaného jednání, nepodmíněného osobním prospěchem a jedná, jakoby o nějakých morálních pochybeních hrdinů věděl, i když to tak není; Strachovi se hnusí domnělý idealismus střední třídy, opovrhuje jím. Pouze jedna hypotéza o motivaci prznění pověsti skutečných osob se dá považovat za svým způsobem úctyhodnou - Strach chtěl uskutečnit radikálně svobodný čin tím, že historii záměrně pozměnil. To úplně nové není, jiní tvůrci, třeba Tarantino, tak někdy činí (Basterdi, Tenkrát), ale zjevně za účelem symbolické nápravy toho, co považují za bezpráví, obvykle jinak nenapravitelné. Strach to dělá anarchisticky naopak - pošpiňuje bezúhonné, úctyhodné  osoby.
Což je celkově docela k neuvěření a zakládá to na podezření, že je Strach buď úplný magor, nebo lidská kurva.
Pěkná výprava, pěkná kamera, vynikající herecké výkony skoro všech.Smetánka...!

Obstojná televízna adaptácia historický udalostí mapujúcich práci českého odboja. Tvorcovia sa sústredili viac na osobné vzťahy a charaktery postáv, za čo bol film kritizovaný mnohými bývalými odbojármi, kvôli nepravdivému vykresleniu. Vďaka tomu si užijeme takmer rovnakú dávku nahých scén ako konfrontácií s Gestapom. Produkcia je kvalitná ale televízne pozadie stále cítiť. Herecké výkony sú veľmi dobré a v rámci scenára sú postavy uveriteľné, Žiaľ nepodarilo sa vytvoriť dostatočne dramatickú atmosféru, ktorá by apelovala osudy hlavných hrdinov. 70%

Cením si na filmu lidského rozměru - že hrdinové a účastníci událostí minulých, které vnímáme z historického odstupu a už nám trochu šustí papírem, byli především lidé. Se všemi chybami a nedostatky, obyčejnými touhami a slabostmi. A že nebyl jen výsadek Anthropoid, ale těch neskutečných odvážlivců, kteří seskočili do okupované vlasti s vědomím, že zbytek jejich existence je jen dočasný, bylo mnohem více.

Mizerný scénář - 2 hodiny se na obrazovce rozehrává jakási mexická telenovela zasazená do operetních protektorátních kulis a v poslední půlhodině se to pak zvrhne v gestapácké řádění po atentátu na Heydricha O samotné operaci Silver A se divák nedozví prakticky nic a nemá šanci se ani emočně vcítit do kterékoliv postavy, které jsou vesměs podány jen povrchně a navíc spíš slabošsky, fanfarónsky a často až nesympaticky. Postava Bartoše hraničí s karikaturou sexuálního maniaka bez morálních zábran dokonce i vůči těm, kdo kvůli němu riskují život. Po tolika letech není třeba se k těmto událostem vracet s pietním patosem, ale dělat z nich takovouto selankovitou frašku je myslím ještě horší. Tohle je naprostý scenáristický i režijní omyl.

Jiří Strach jednoduše umí a zvlášť televizní filmy mu jdou. S malými prostředky téměř vždy dokáže stvořit výtečný film. Pomáhají mu v tom dobré kontakty, kdy si dokáže sehnat skvělé obsazení. BrainStorm i Osmy byly výtečné filmy, proto jsem si rád pustil i jeho snímek Operace Silver A. Opět jsem byl spokojen. Osvědčená sestava herců podala pod jeho tradičně dobrým vedením přesvědčivý výkon. Podařený byl i námět, scénář a celý příběh. Inspirace významnou historickou situací dodala napětí, nicméně povedená byla také dramatizace. Rychlá poznámka – nejde o dokument, proto se Jiří Strach reálnou situací jen inspiroval a dovedně dramatizoval. Tímto odmítám případně mínusy za odklon od reality. Vůbec námět, pohled na válku očima běžných žen, se ukázal jako velmi vhodný a nosný. Jejich stěžování si, že pijí jen náhražkovou kávu a malinovku, až mrazivě kontrastovalo s celkovou situací. Z „hraní si“ na odbojáře se postupně stává velké dobrodružství, posléze strhující drama a nakonec nevyhnutelná katastrofa, kdy v závěru jde už jen o holý život. Když se k tomu navíc přimíchají vzájemné mezilidské vztahy, které tomu dodají emoce, dostane divák silný filmový zážitek.