Vůně vanilky (2001)

Z celkového pohledu jde o nevyrovnaný film trpící nevyužitým potenciálem. Výborný námět totiž nevynikne kvůli velmi skromné výpravě, prkennému herectví některých postav a celkově šablonovitému prostředí, v němž se vše odehrává. Čeští herci v rolích amerických vojáků působí velmi nevěrohodně – nevypadají jako Američané, nechovají se tak (pouze si na to okatě hrají) a ani tak nemluví (někteří nejsou předabováni, a jejich česká angličtina tak tahá za uši!). Celek proto připomíná spíše divadelní inscenaci než televizní historický film. Přes všechny tyto nedostatky jde o kvalitní ztvárnění dramatického příběhu odehrávajícího se v unikátní době konce války v západních Čechách, kdy se ve víru aktuálního emotivního dění lámaly životní osudy lidí zasažených doznívající válkou i mezilidskými konflikty. Přál bych si tento příběh vidět ve velkoformátovém provedení nebo ve skutečně kvalitním divadelním zpracování!

Priemerný film pokúšajúci sa zobraziť situáciu na konci vojny niekde v zapadákove v západnej časti Československa. Viac ako o akciu to ide o vzťahy Anny, ktoré sú dosť komplikované. Vydala sa totiž za manžela svojej sestry a vychováva jej deti. Je emancipovaná a dokáže si pečením na seba zarobiť, čo samozrejme naráža na stereotypy patriarchálnej spoločnosti, takže romantická linka s americkým vojakom neprekvapí. Herecky to nie je zlé a aj českí chlapci v roliach amíkov sú celkom presvedčivý. A Jiří Dvořák tu zapadol ako Jiří Langmajer v Copak je to za vojáka. Príbeh má niekoľko relatívne napínavých momentov, kde sa láme dej, ale žiaľ celému dielu podráža nohy priemerná produkcia, ktorá zlyháva v tvorbe atmosféry a celý film tak vyznieva plocho. Vtipne niekedy vyznievajú české titulky anglickej konverzácie, ktorá je zle preložená a pritom nejde o žiadne prekladateľské oriešky.

Rodinné drama mladé cukrářky, kterou po smrti sestry tak trochu nuceně provdali za švagra se třemi dětmi.. Hledání vlastní cesty životem a touha po osobním štěstí ji přivede na životní křižovatku.. Za zmínku nepochybně stojí obdivuhodný výkon Jiřího Schmitzera, klobouk dolů, pak ve vedlejší roli výborná Jana Hlaváčová a zajímavá je i Barbora Munzarová jako Anna.. Vojáky komentovat nebudu, nenapadají mě vhodná a slušná slůvka.. Celkově u mě vládne spokojenost, stejná jako před dvaceti lety a drobné připomínky si nechám od cesty..

Jalový příběh bych odpustil ale autentičnost ne, čeští🇨🇿 herci navlečeni do amerických uniforem s britským akcentem, nejdůvěryhodněji autenticky působila Michaela Maurerová, Aleš Háma tomu nasadil korunu. Chce se říct : nahrajte si na Američany. Zde záleží na režisérovi neboť v Limonádovém Joe herci nepůsobili komicky to byly opravdu🇺🇸 američani z Arizony krom Effi a Waldemara to byli mexikani 🇲🇽

Ani příběh není tak silný jako spíše herecké výkony. Chvíli to vypadá, že právě Jiří Schmitzer by mohl být oním záporným hrdinou, ale nakonec se ukazuje, že na konci války už takových není. Lidi prostě částečně změnila válka a částečně se znovu projevuje tolikrát proklamovaná česká povaha. K tomu se projevují skryté touhy, šest let držené pod pokličkou hluboko v srdci. Aby nakonec Anna zjistila, že ani američtí vojáci nejsou skuteční hrdinové s čistými dušemi. Kdo ví, zda by odjela do USA nebo zůstala v Londýně, kdyby věděla, že po válce skutečná svoboda vydrží jen tři roky a sen o cukrárně se tak jako tak rozpadne. Anna ostatně nebyla tak čistá a svatá, jak se zpočátku zdá. Taky svého muže pěkně trápí. Výborný scénář pak dotváří celou atmosféru, ovšem nemůžu s určitostí tvrdit, že se ji podařilo věrně vykreslit. Ale ten film má své kouzlo, ovšem také trochu slabší momenty.