Tři životy (2007)

Viděno znovu po letech, musím tuto pohádku vzít na milost. Lze říci, že se nejedná o klasickou žánrovou pohádku - naopak se mnohým pohádkovým klišé zdařile vyhýbá. Nebojí se zabrousit za hranici žánru (v které jiné pohádce je okrajovým tématem i sex a nahota?), většina postav se tu chová zcela racionálně a inteligentně, a to včetně hlavního záporáka, jenž je velmi prozíravý grázl a nikoli nějaký směšný hlupák. Pohádkových nadpřirozených motivů je tu minimum – vlastně se to celé veze na vlně mytologického příběhu, kde by šlo vše interpretovat i psychologicky. Pohádka netrpí žádnou zbytečnou infantilizací, vyprávění není uměle zjednodušováno, je zde vykreslena věrohodná psychologie postav, stejně tak vývoj vztahů mezi nimi. Silnou kartou jsou zdejší kulisy a exteriéry – krásná příroda, skanzeny, šikovně využité hradní zříceniny atd. Pochvalu zaslouží mimořádná hudba, z níž je na poslech znát, že jejím autorem je skladatel vážné hudby. Naopak slabší stránkou je na pohled chudá výprava či nepříliš vydařený casting (chybějící charisma hlavních postav).

Příšerná příšernost velmi volně na klasické motivy z Němcové. Stylově to snad mohlo připomenoutCísaře a tamboraneboS čerty nejsou žerty, ale to by bylo jen zdání o sdílené představě o jakési univerzální době odvozené z reality 18. století. Obsazení nezajímavé (příliš mnoho tehdy populárních tváří v poměru ke špatně vedeným zkušeným osobnostem), formálně extrémně slabé.

Jediná pohádka, kterou jsem letos o vánocích viděl. Nebylo to špatné, ani úplně dobré. Vidím to tak mezi dvěmi a třemi hvězdami, ale tu třetí tomu dám jednak za dost povedený soundtrack (že to skládal klasicky trénovaný skladatel je slyšet), a taky za absenci Jiřiny Bohdalové, která mám pocit je nasáčkovaná v úplně každé pohádce. Děj to má zasazený odhadem někdy v 17. nebo 18. století, 3 vojáci dezertují z armády a schovají se ve zřícenině hradu, kde v podzemí najdou prostřenou hostinu a 3 zakleté princezny. Aby kletbu zlomili, musí s nimi strávit noc, ale nesmí se jich ani prstem dotknout. Obstojí jen Jakub, odměnou dostane pírko, kterému může navrátit život třem zemřelým lidem. Při putování dorazí do chalupy kováře, začně u něj pracovat, zamiluje se do jeho dcery Aničky, kovář s tím nesouhlasí, utečou spolu, ubytují se v hostinci. Ona si najednou vzpomene, že doma nechala medailovek po otci, on se pro něj vrací. Do hostince mezitím dorazí parta vojáků v čele s poručíkem, hlavním záporákem, který ji očaruje pomocí lektvaru ve víně, a odvleče spolu do pevnosti. Jakub mezitím oživí mrtvého mlynářského synka, kterého přepadli a zabili banditi. Pak se spolu vydají osvobodit Aničku, jenže Jakub je chycen, popraven, oživen svým kamarádem. Poručík aničku svrhne ze skály, Jakub ji zpět oživí. Pak poručíka zabije. Konec pohádky

Stracha mám rád tohle vidím prvně až v roce 2024 a žádná hitparáda..taková slatanina..Hádek a Hama úplně Zbytečný.. a úkol nedotknout se nás v posteli?? To jako vážně? :) takže je večer pojebali a nezvládli úkol...to je jízda..Hudba jako v Anděl pane..tam se to hodí ale tady to je totálně mimo..absolutně se to k tomu nehodí..jedna z nejhorších věcí co jsem od Stracha viděl 25%

Je znát, že této pohádky se chopil Jirka Strach. Jsou tam místy výrazné křesťanské motivy a dobrá práce s některými herci...a to i přesto, že celý ten námět, působí, jak kdyby byl založen na třech vojácích, kteří zběhnou někam do zříceniny, kde shodou okolností narazí na tři naprosto sexy kočky, který jsou ale se zříceninou zakleté. Když neodoláte a přes noc se jich dotknete, splynete s kletbou. Pokud ne, dívky zachráníte. Zajímavý koncept, ale během sledování tohoto filmu jsem ztratil pojem o tom, co ještě je a co už není pohádka.