BrainStorm (2008)

Jo, tohle pohladilo po duši, stejně jako kdysi četba povídky Růže pro Algernon, na kterou jsem si při sledování vzpomněl. Strachovi se podařilo natočit pohádku pro dospělé diváctvo, bez nějakých pitvorných postav, přitroublých gagů či přemoudřelých dialogů a moralizování, postavy působí sympaticky a přirozeně a děj příjemně ubíhá a divákovi je dobře, možná se i trochu dojme. Jediná výtka - ta vsuvka s Navrátilem a Konvalinkovou mi přišla zbytečná a nijak nesouvisející s dějem.

Český Awakenings, takové pěkně česky činoherní, natočené východoněmeckou kamerou 16 mm, ale zaplať televizní poplatek, lidské. A abych nezapomněl, pohádka, jak to máme rádi. I ten Lišák je vlastně z Exupéryho. Jenom bych potřeboval vysvětlit záhadu jeho herecké kariéry, když místo v kokpitu, vyslovuje v kopytu a ještě se k tomu zatváří rádoby vtipně, když i on sám ví, že působí jako retard.

Skvěle obsazený film o "zázračném léku". Komedie to vyloženě není, ale smutný film také ne. Nejvíce se mi líbila scéna s chrápáním: "Moje žena chrápala jako motorová pila. A byla to báječná ženská!" Myšlenka toho, že člověk se ve stáří zamyslí nad svým životem a přehodnotí svoje dosavadní jednání je sice trochu naivně optimistická, ale milá. Ke konci filmu je z mého pohledu příliš rychlý střih stavu dědečka.

Emočně založený film. Kdy si opravdu uvědomíte jak je čas/život cenný. Každá hodina na víc někoho koho jste ztratili by pro vás najednou měla obrovskou hodnotu. A taky že jsem si to u filmu velmi uvědomoval. Že bych ještě babičce chtěl říct pár slov, držet jí za ruku atp. Tenhle film si na téhle myšlence zakládá. Obsazení tady je víc než skvělé a samozřejmě velmi dobře odehrané. Moje hodnocení je 80-85% ... Jemný nádech komedie tady najdete ale rozhodně se nebudete smát až se za břicho budete popadat. Spíše to drama a ještě více ta psychologická cesta děje.

Tady jsem vůbec neměl Strach do čeho jdu,  poněvadž pan režisér není žádným Trojanem ani jiným virem českého filmu, ale točí jednu pohádku  za druhou. Jednu skutečnou, druhou kvalitativní.  Po pár minutách mě měl zase na lopatě a byl jsem zase Brzobohatý na skvělý filmový zážitek z mile sehraného příběhu o stárnutí bilancování a rodinných hodnotách(ne těch v současnosti politizovaných, díkybohu). A v žánrech tu zase řádila Liška a chybí tam mysteriozní, Ramba na Vás administrátoři!  A do teď se nemůžu rozhodnout, jestli mě tu spíš přitahovala krásná a mladá Táňa Pauhofová nebo rovněž krásná, ale zralá Ivana Chýlková.  To abych se k tomu tedy někdy zase Navrátil.