Anděl Páně (2005)

Jistě, jde o jednu z těch lepších, možná i nejlepších pohádek nového tisíciletí, nicméně laťka je posazená povážlivě nízko.
V podstatě i zde najdeme již všechny nectnosti, které moderní českou pohádkovou tvorbu provází. Příběh je poněkud klišovitý, navíc lehce vykrádající S čerty nejsou žerty, hlavní hrdina je roztomilý snad až moc, až to místy hraničí s infantilností, stejně jako použitý humor. Je tu také hodně kýče, příběhového i obrazového (pojetí Nebe).  Přes to všechno se stále ještě jedná o snesitelnou podívanou, hlavně díky charismatické ústřední dvojici anděla a čerta.

Anděl Páněje pro mě typická česká pohádka, na které jsem vyrůstala. Mám ji spojenou hlavně s Vánoci a pohodovou atmosférou. PostavaPetronelaje zábavná a je fajn sledovat, jak se postupně mění. Humor je jednoduchý, ale funguje jak pro děti, tak pro dospělé. Herecké obsazení mi přijde povedené a role jsou dobře zapamatovatelné. Příběh není složitý, ale má hezké poselství. Líbí se mi, že film nepůsobí přehnaně moderně a drží se pohádkového stylu. Je to jeden z těch filmů, ke kterým se ráda vracím. Dávám4z5hvězd.

Originální pohádka vtipně využívající biblických postav i známých pranostik. Je to občas trochu účelovka (čertovskou mošnou může sice anděl všechno zmatlat, ale už to s ní nemůže odčinit), ale nějak natáhnout se to musí a je to prostě pohádka. Jen škoda tý depresivní kakofonické hudby. Tvorba panaBokamě nějak neoslovuje a bohužel dost doprovází tvorbu panaStracha.

PohádkaAnděl Páněod mého nejoblíbenějšího režiséra Jiřího Stracha se stala fenoménem, který o každých Vánocích zaplňuje televizní obrazovky. Snímek se pokusil o ambiciózní propojení nebeského světa s pozemským humorem a lidskými slabostmi, což přineslo výsledek, který byl v mnoha ohledech rozporuplný, ale ve finále dokázal diváka uspokojit. Příběh sledoval popleteného anděla Petronela (Ivan Trojan), který byl sice plný dobrých úmyslů, ale postrádal špetku pokory a soudnosti. Poté, co urazil samotného Boha (Jiří Bartoška), byl za trest seslán na zem s nesplnitelným úkolem: musel napravit alespoň jednoho hříšníka, jinak mu hrozilo, že skončí v pekle. Na cestě ho doprovázel ironický a prohnaný čert Uriáš (Jiří Dvořák). Tato nesourodá dvojice se ocitla v podhradí v předvečer narození Páně, kde se proplétala mezi osudy chudé služebné Dorotky, zlotřilého správce a hraběte, který hledal smysl života. Petronel se svými neohrabanými zázraky napáchal více škody než užitku, než konečně pochopil, v čem spočívá skutečné dobro. Začátek filmu působil poněkud těžkopádně. Scény v nebi byly sice vizuálně zajímavé, ale humoru chyběl švih a děj se rozbíhal jen velmi pozvolna. Chvílemi se zdálo, že se snímek nemůže rozhodnout, zda chce být vážnou náboženskou alegorií, nebo bláznivou komedií. Po vlažném začátku se film konečně „rozjel“. Dynamika mezi nebeským poslem a pozemskými problémy nabrala na obrátkách a vyvrcholila v naprosto skvělém závěru. Finále bylo emocionálně silné, mělo správný vánoční náboj a dokázalo všechny rozestavěné linky uspokojivě uzavřít. Právě konec filmu byl tím, co u mne zachránilo celkový dojem. To, co film drželo nad vodou i v slabších chvílích, bylo herecké obsazení. Ivan Trojan jako Petronel a Jiří Dvořák jako Uriáš vytvořili nezapomenutelnou dvojici, jejíž slovní přestřelky byly vrcholem celého snímku. K nim se přidala plejáda českých hvězd jako Jiří Bartoška v roli charismatického Boha nebo Klára Issová jako něžná Panna Maria. Bez těchto výkonů by byl film poloviční. Přestože se film stal kultem, po řemeslné stránce se jednalo o dobrý průměr. Kulisy a exteriéry (hrad Kašperk) byly sice krásné, ale scénář občas klopýtal a některé postavy byly vykresleny až příliš jednorozměrně.Anděl Páněje filmem dvou tváří. Zatímco první polovina diváka spíše testovala svou utahaností, druhá část a vynikající finále mu vše vynahradily. Díky špičkovým hercům a nakonec i hřejivému poselství se z něj stal solidní pohádkový standard, který sice nebyl bezchybný, ale jako vánoční kulisa fungoval velmi dobře. Skvělí herci, režisér, zimní exteriéry, to vše dodalo pohádce neokoukatelný rozměr. Suma sumárum, pohádkaAnděl Páně ode mne získala tři andělské hvězdy ***.

Anděl Páně je pro mě spíš zklamáním než kultovní pohádkou. Přestože se někdy snaží o vtipné narážky a dvojice Trojan–Dvořák párkrát zabaví, většina filmu působí rozpačitě a přetlačuje diváka k přílišné náboženské morálce. Výprava je průměrná, místy až televizně laciná, a příběh je naivní, bez překvapivých zvratů či skutečné fantazie. Hlavní linie s padlým andělem Petronelem je jedině trochu živější, ale jakmile scéna přejde k ostatním postavám nebo pozemským zápletkám, film ztrácí tempo a komediální potenciál se nevyužívá – zejména negativní trio správce–klíčnice–rychtář je zcela nevyužité.
 
Dialogy a humor stojí prakticky jen na Trojanovi, a když není na scéně, film působí mdlě. Nebeské záběry jsou sice povedené, ale pozemské lokace působí levně a nevýrazně. Celkově se film snaží být pohádkou pro celou rodinu, ale kromě několika jasných momentů a milého vyznění nemá moc co nabídnout.