Okénko (1967)

V okénku politického orloje se objevili noví panáci, díky nímž teď společností rezonuje, co na veřejnoprávní TV patří a jak má být financována. Zda zrušit TV poplatky nebo ne. Lidi jako já, kteří mají rádi staré filmy, mají jasno. ČT vlastní obrovský filmový archiv a já nemám jediný problém za přístup do něj oněmi 150Kč měsíčně zaplatit. Vždyť to ani nedává smysl, schovávat před lidmi třeba i tohle televizní zpracování divadelní hry Olgy Scheinpflugové. Chápu, že v TV dostává přednostOkénkood Vladimíra Slavínského s Hugo Haasem, případně přerubanéDnes neordinuji. Ale jejich brněnský následník má také své kouzlo. Mmj. třeba v tom, že si v něm zahrála sama autorka(už o rok později zemřela) a že plně odkrývá silný herecký potenciál L. Lakomého, který měl krásný hlasový projev(a dlouhá léta byl brněnskou hereckou ikonou). Navíc v tomto komornějším pojetí vyniknou i vtipná místa, která snad díky herecké rozpínavosti H. Haase...; některé texty divadelní hry byly z první filmové adaptace buď vystřiženy nebo upraveny."Tak vidíš, kamaráde, dobře to dopadlo!"  "Dobře, dobře?! Dřív jsem si myslel, že jen já sám jsem bídný, zločinný a ničemný chlap, ale teď Pletko, jsem udělal strašnou zkušenost o těch druhých. Pane na nebi! V jakém světě to žiju? Na koho se podívám, všude lež, podvod, špinavost, úklady, vydírání. Svou vinu bych mohl odpykat, ale čím vykoupit špatnost těch druhých?". Okénko od pí Olgy Scheinpflugové není dokonalé, některá místa nemají šmrnc a samozřejmě nedisponuje známými tvářemi, které považuje mainstreamový divák za "punc kvality"(třeba B. Rýznarová byla v roli dcery slabší). Na druhou stranu,je to "jen" televizní ztvárnění divadelní hry...nejde o remake filmů. Přesto má smysl do tohoto okénka nakouknout.

Úsměvná komedie, jejíž autorkou je, jak nám název napovídá, manželka Karla Čapka Olga Scheinplugová. Sama se také chopila i jedné z rolí a musím říct, že se jí úchop velice povedl. Hlavní roli roztržitého docenta etiky Johánka, který se poprvé (a téměř jistě i naposled) seznámil se dnem láhve od whisky, skvěle ztvárnil Ladislav Lakomý! Zkrátka, jedná se o povedenou konverzační komedii s laskavým, někdy i trochu naivním, humorem, která mi zanechala úsměv na rtech! Byla by škoda, kdyby tento snímek zapadl někde v archivu, takže všem vřele doporučuji jeho zhlédnutí! Jedná se již o třetí filmové zpracování této divadelní hry. VOkénkuz roku 1933 se pod taktovkou Vladimíra Slavínského představil v roli roztržitého docenta Hugo Haas, který si tuto roli střihl také na divadelních prknech. A mírně přepracovanou verzi natočil opět Vladimír Slavínský v roce 1948, tentokrát pod názvemDnes neordinuji, když do hlavní role obsadil Jana Pivce.

Já bysem si zařídila majzon růž...1) Od salónní konverzačky očekávám především jiskřivé duchaplné dialogy. Čekám s netrpělivostí na každé nové slovo a s potěšením se usmívám. Tomu mě naučil například pan Oscar Wilde. I zde jsem čekal na pokračování...s netrpělivostí, zdali i nadále to bude stejně nudné jako doposud. Ano, bylo.

2) Od salónní konverzačky očekávám dále sofistikované výkony herců, kteří si jsou vědomi, že jde taky o podívanou a nejenom rozhlasovou hru. S výjimkou 65leté Olgy Scheinpflugové jsem se ovšem dočkal nemastných neslaných výkonů, které mi spíše připomínaly čtenou zkoušku, než cokoli jiného.

Olga Scheinpflugová napsala a zahrála. Scheinpflugová napsala hru Okénko pro Národní divadlo. Premiéru měla ve Stavovském divadle 16.10.1931 v režii Jiřího Frejky. Titulní roli domovnice Dynybylky ztvárnila Antonie Nedošinská, docenta Johánka Hugo Haas. Sama Scheinpflugová byla obsazena do role Růženky Dynybylové. Do derniéry 06.04.1932 se hra dočkala 33 repríz, což ani v té době nebyl kdovíjaký úspěch. Přesto se režisér Vladimír Slavínský rozhodl přenést hru na filmové plátno pod názvemOkénko(1933). Ve filmové verzi si své role zopakovali Nedošinská i Haas, avšak do role Růženky byla obsazena Lída Baarová. Druhou filmovou verzi, tentokrát z gruntu přepracovanou, natočil v roce 1948 opět Vladimír Slavínský pod názvemDnes neordinujia do hlavní role docenta Johánka obsadil Jana Pivce. V roce 1967 byla hra inscenována v brněnském studiu Československé televize. Kromě brněnských herců byla do titulní role Dynybylky obsazena právě Olga Scheinpflugová a že se do role temperamentní a vychytralé domovnice hodila, o tom není pochyb. Její přísně civilní, realistické herectví vytvořilo pod vedením režiséra Aloise Hajdy nadprůměrnou a vtipnou televizní komedii, která pobaví i dnes. Přece jenom téma mamonářství, závisti a vychytralosti českého člověka je stále aktuální.

Br-no---