Nový svět (2005)

Když jsem těn film viděl poprvé, bylo mi asi 17let. A prostě to jsem na Malicka nebyl připravený. Navíc jsem tehdy očekával něco jako animovanouPocahontas, což vás na toto nepřipraví. Ale dospěl jsem a dal tomuto snímku ve svých 36letech ještě jednu šanci. A světe div se, zážitek byl přesně opačný. Naprostý skvost v každém záběru. Postavy rozpracované do hloubky. Příběh nikam nespěchá, je pomalý a Malickovo minimalistický přístup to korunuje plnou emoční škálou, kterou zde má osoba prožívá spolu s ostatními charaktery. Je to film surový, realistický, dramatický, ale též melancholický, romantický až poetický. A Hornerova hudba to jen korunuje.90%

Když sem sledoval film, tak jsem hned věděl, že je od stejnýho režiséra jako Tenká červená linie. Ty idilický záběry v přírodě měly stejnej feeling. To se mi na filmu líbilo. Sice to už občas bylo zdlouhavý, ale bylo to fajn. Líbila se mi taky syrovost toho co zažíváli kolonizátoři a idylka indiánů. Co už film upozaďuje je krutá kolonizace. Film působí tak, že to vlastně nebylo tak hrozný. Kdo ví, co se dělo, tomu filmu ubere jednu hvězdičku. Takže za mě 3 hvězdičky místo 4.

Nominace na cenu za kameru, přitom to je, podle mě, asi nejslabší stránka filmu. Téměř všechno co se odehrává v osadě, nebo zpět v Anglii jsou prostě zcela běžné rutinní záběry bez nápadu. Nejspíš byla chyba shlédnout téměř 3h verzi.
Druhá nejslabší stránka je pak ta romance, na tom vztahu není snad nic zajímavého. I když jsem si jistý že to někdo označí jako můj skill issue. Konec, který měl nejspíš být emocionální, mi tak přišel hlavně nechutný. V zásadě ty postavy jsou všechny vlastně silně nesympatické. 
Celkově první půlka je tak 80b, druhá tak 45b, dejme tomu že průměr je 65b.

Pozeral som predĺženú verziu a teda neviem, či to bol úplne správny krok. Vytvoriť film takmer výhradne z vnútorných monológov, tak to je zaujímavé. Lebo každého určite zaujíma jedna hodina myšlienok o strete civilizácií! Alebo nie? Vo výsledku je film až meditačná uspávanka o vzťahoch - medzi skupinami, národmi, jednotlivcami. Taká filozofickejšia Pocahontas. Nech sa každý rozhodne či ho toto bude zaujímať, ja som nebol úplne sklamaný, ale na viac ako 2* to nevidím.

"We shall make a new start. A fresh beginning. Here the blessings of the earth are bestowed upon all. None need grow poor. Here there is good ground for all, and no cost but one's labor.Weshallbuildatruecommonwealth,hardworkandselfrelianceourvirtues.Weshallhavenolandlordstoreackuswithhighrentsorextortthefruitofourlabor."Neskutočne nádherná filmová poézia o počiatkoch americkej kolonizácie, jedno z najúchvatnejších filmových diel, aké som kedy videl (čo si myslí i môj ďalší obľúbenec Wim Wenders), jedinečné svojím pojatím. Poetický štýl zThe Thin Red Line (1998)tu Terrence Malick dotiahol skoro až do dokonalosti. Rovnako aj tu je postavená do kontrastu nádhera prírody s nezmyselným ľudským zabíjaním, ale tiež aj dva odlišné prístupy k životu: domorodých "divochov", ktorí nepoznajú niečo ako chamtivosť a žijú ako veľké deti v súlade s prírodou a hrabivých európskych votrelcov, ktorých vidina rýchleho, bezprácneho zbohatnutia dokáže dohnať až do totálnej biedy   ("While they starve, they dig for gold. There is no talk, no hope, no work but this.")   a ktorí prinášajú domorodcom samú skazu (samozrejme, v mene božom a v mene civilizácie). Obrazy tvorené kamerou Emmanuela Lubezkiho sú vskutku úchvatné a zvonivá hudba Jamesa Hornera je s nimi v krásnej harmónii. V lone panenskej prírody sa začína odvíjať slávny príbeh "indiánskej princeznej" Pocahontas (výborná Q'orianka Kilcher), prechádzajúci niekoľkými, veľmi podmanivo podanými fázami. Pocahontas najskôr ako bezstarostné dieťa spoznáva tajomného cudzinca kapitána Smitha (presvedčivý Colin Farrell), učí sa jeho jazyk, vzplanie k nemu mocným, čistým citom a ako vznešená princezná zachraňuje ubiedených kolonistov Jamestownu (vrátane milovaného Smitha) pred vyhladovaním. Neskôr, už ako vydedenkyňa vlastným ľudom (otcom-náčelníkom), začína v Jamestowne žiť, priúča sa zvykom bielych, upadá do zúfalstva z nenaplnenej lásky a zase sa postupne vzchopuje s výdatnou pomocou ďalšieho muža jej života, budúceho manžela Johna Rolfa (presvedčivý Christian Bale). A napokon už ako "celebrita" prichádza na pozvanie kráľa a kráľovnej s manželom a synom do Londýna (čo je ohromne atmosféricky podané tak, aby to človek sledoval s úžasom dieťaťa), kde svojím šarmom všetkých očaruje a kde zároveň veľmi emotívnym spôsobom uzavrie jednu neuzavretú kapitolu života."Theyaregentle,loving,faithful,lackinginallguileandtrickery.Thewordsdenoting,lying,deceit,greed,envy,slander,andforgivenesshaveneverbeenheard. They have no jealousy, no sense of possesion. Real, what I thought a dream.".