Nathalie Granger (1972)

Len nudna povrchna zlatanina, to uz fakt radsej Segosove veci nez toto : 15 %

Bol by z toho pekný fotoalbum. V tom baráku by som kludne strávil pár víkendov. Bez tých pseudoľudí.

Zajímavá kamera, zajímavé momenty. Kdyby byla délka třetinová, uvažoval bych o vyšším hodnocení.

Himr hergot, ktere prase tocilo ten film, jak by rekl Pan domaci ze serialu hospoda

Obávám se, žeZničit, řeklabyla jediná skutečná světlá výjimka filmografie Marguerite Durasové... Já teda trochu tušil, že jdu do filmu, který má různorodé interpretace i od lidí, kteří si i v nejnáročnějších filmech najdou svoji jednoznačnou a taky mě zaujala lehce mysteriózně vyznívající zápletka, ale ve výsledku jsem se dočkal přesně toho, na co to vypadalo už od začátku - ničeho a všeho. Nathalie Granger je film tak moc otevřený různým interpretacím, že se zde dá najít všechno možné a nejspíš nic z toho nebude mimo, jelikož Durasová se často jen vyžívala v určitých pocitech a některé filmy má založené jen na jejich neustálém, až repetitivním variování a tohle je toho nejráznější příklad. Já to pochopil jako koláž jednání několika lidí, na které rodiče kašlali a oni to buď při výchově vlastních dětí opakují (obě ústřední ženy) nebo jsou tím natolik poznamenaní, že páchají zločiny (falešný prodejce praček). A hlouběji se v tom nejde, psychologické to není ani náhodou, jen sledujeme vyprázdněné postavy bezemočně a v pár případech až roboticky jednat. Ono to taky ze všeho nejvíc připomíná sci-fi, jelikož dialogy tu jsou tak divné, jako by se mezi sebou fakt bavili roboti. A vida, hned jsem přišel s další možnou interpretací! A závěrečná scéna odjezdu a zakopnutí pána se psem znamenalo úprk, příval lidskosti, který ostatní roboti nejsou schopní pochopit. Tak, a už jsem někde úplně jinde, než jsem byl s původní interpretací... Mohlo by být aspoň zabávné vymýšlet při sledování další a další interpretace, ale když ono je to tak zoufale nudné a naprosto bez atmosféry či čehokoli výraznějšího, že jsem měl problém tu hodinu dvacet dosledovat. Ale občas tu je zajímavý záběr hrající si s používáním zrcadel nebo jsem tu taky zpozoroval "pomstu" klasické vypravěčské technice v tom smyslu, že se zde každou půl hodinu něco stane, ale vždycky to působí dojmem, že by vyšlo na stejno i kdyby se nestalo nic. Takže to je aspoň trochu experiment, když už nic jiného. Za to a za solidního Depardieua, který tu jediný má výraznější roli, tomu dám slabou druhou hvězdu, ale jinak mi to přišlo dost prázdné a nijaké i na Durasovou. A to už je co říct, vzhledem k tomu, jak prázdné mi přijdeIndia Song... Slabé 2*(04.01.2024)