Narajama bušikó (1958)

V porovnaní s novšou adaptáciou je to slabšie. Čisto štúdiová záležitosť, navyše v tradičnom spracovaní, ktoré ma ako neJaponca príliš nebavila. Ešte k tomu tá strašne iritujúca japonská citara a divadelný spievaný doprovod. Záver je zasa strašne preťahovaný. Pre lepšie vychutnanie si témy odporúčam určite radšej novšiu adaptáciu.

Silný příběh, perfektní scénografie kombinovaná s vymazlenými světly a nápaditými přechody mezi jednotlivými obrazy.. to vše zasazeno do neprůstřelné stylizace.. Libilo se mi to moc, ale přecejen mám pocit, že z prvních 2/3 by se dalo vytěžit kapku více. Samotný výstup na Narayamu je brillantní, ale bohužel díky tomu z celku dost trčí a prozrazuje, že vše předtím mohlo být prokreslenější a semknutější.. Osobně mám prostě blíž k Imamurově verzi, protože dokázal diváka více sblížit s postavami, některé motivy více rozvinul, pár témat a drobností přidal, takže je z toho ve výsledku komplexnější film s větším důrazem na syrovost zdejšího každodenního života. Přitom ale díky jemnému černému humoru a trpělivé práci s každou postavou je pak celková katarze údernější.. Navíc tam není protivný vypravěč a všudypřítomné shamizeny :D

Myslím, že toto dielo prekonalo hranicu filmu a tu už možno hovoriť o hlbokom umeleckom diele. Prečo umeleckom diele? Sprvu je to divadelné prevedenie, v "klasickom" doprovode. No tá práva krása sa skrýva v kulisách, ktoré svojím spracovaním predčia mnohé dnešné filmy a cítiť z nich tú pravú atmosféru. Ale tým to nekončí. To čo si zaslúži večnú chválu je práca osvetľovačov a efekty s kulisami. Prečo hlbokom? Mentalitou! Sonda do duše jednotlivca i ako člena rodiny, sonda ktorá od neho prechádza cez rodinu až po občinu. Priznám, že miestami mi prebehli zimomriavky, zato je tu i istá chybička krásy, keď sa záver trochu preťahuje a šamisen pôsobí až trochu monotónne.

Tak jsem si opět po dlouhé době potvrdil, že je mi divadelní tvorba na hony vzdálená.

#645 The Criterion Collection -http://www.criterion.com/films/28240-the-ballad-of-narayama