Nahota (1970)

Scéna pohřbu je nezapomenutelná. Celá vesnice doprovází svého souseda, rakev v kočáře taženém koňským spřežením, dechovka, průvod smutečních hostů jde kolíbavě ale zároveň i vojensky přesně. Všichni v černém jen Čepek špinavě bílý. A v závěji černých šátků bílá tvář krásné ženy. Syrovost, autentičnost, osudovost, konečnost. Hudba Luboše Fišera je impozantní a bez nadsázky na světové úrovni. Čepek jako vždy a všude zcela nepochopitelně geniální. Setkání s vojenskou kolonou dobově sebevražedné. Nejspíš nejen kvůli emigraci Hanzalové šel tento film do trezoru...

Trezorový film režiséraVáclava Matějkuz roku 1970 rozpovedá príbeh o väzňovi Janovi - Drsňákovi (Petr Čepek), ktorý po pokuse o samovraždu dostal priestupku z väzenia. Dielo sa snaží byť psychologickou analýzou postavy Drsňáka s tým, že ju situuje do miest jeho mladosti - do obce Horní Světlá, kde je konfrontovaný nielen s vlastnou minulosťou, ale najmä s miestnymi ženami. Tento pokus o psychologickú sondu - pohľad do vnútra postavy - však zostáva iba pokusom, keďže Matějkov film je neatraktívnou záležitosťou, ktorú kazí hneď niekoľko vecí súčasne. Prvou je príbeh ako taký - je podaný nezaujímavou formou a navyše mu chýba akýkoľvek spád, čo spôsobuje, že zhruba sto minút minutáže pôsobí ako oveľa viac. Divák sa po začatí sledovania snímky začne veľmi rýchlo nudiť, čo pretrváva až do jej skončenia. Ďalším problémom je nesympaticky pôsobiace herecké obsadenie. Je pochopiteľné, že väčšina protagonistov stvárňuje postavy, ktoré nie sú ani trochu spokojné so svojím životom, ale prečo sa musí každý z nich tváriť, ako keby im niekto zjedol večeru? Hrať aj takéto postavy sa dá oveľa lepšie, čo dosvedčia stovky a stovky podobne ladených psychologicko-dramatických filmov. V tomto prípade zostáva nakoniec najviac zdeptaný divák. Pri niektorých dielach dokáže slabý príbeh a ďalšie hlavné prvky zachrániť aspoň výprava. Pri Matějkovej snímke to však neplatí, keďže ani výprava do fiktívnej obce nenadchýna, ale skôr deprimuje. To síce do koloritu filmu ako celku pasuje, ale nie spôsobom, ktorý by na diváka urobil dojem.Nahotaje zlý film. Zlý film s neatraktívnym príbehom a nesympatickými postavami. Snaží sa síce tváriť ako psychologická dráma, ale všetky dobré prvky, ktoré majú iné podobne ladené kúsky, tu absentujú. Vyhnutie sa filmovej Horní Světlej a všetkým, ktorí sa v nej nachádzajú, je tým rozhodnutím, aké môže divák pri tomto Matějkovom diele urobiť.

Herecký koncert Petra Čapka, který bylo možno od natočení shlédnout až v roce 1990. Ve filmu dostala možnost si zahrát také Miss Československo 1969 a sedmým místem na Miss World 1970 Kristina Hanzalová, která ale krátce po natáčení emigrovala, a tak vlivem toho straničtí funkcionáři šoupli film do tzv. trezoru. Jedná se o psychologické drama, jehož námět si pro svoji prvotinu vybral režisér Václav Matějka a zhostil se toho impozantně. Jak se přesně uvádí, jedná se o prózu o nesnadném hledání smyslu a naplňování života, čímž osobní dilema dosahuje takřka až svého dna. Temný příběh citově deprivovaného člověka, který nepoznal své rodiče. Byť se to zdá nepatřičné, pěstouni, domovy mládeže a polepšovny se na něm po psychologické stránce podepsaly. Cesty páně jsou nevyzpytatelné a tady to platí dvojnásob. Silný příběh s hlubokou myšlenkou, dnes už spíše jen pro filmové fajnšmekry.

Vysoká úroveň herectví od všech, hlavně pak od uhrančivéhoPetra Čepka, člověka bez zázemí, kořenů, bezpoutkteré by ho k něčemu nebo někomu vázaly, čímž strádá jelikož se nemá o co nebo kohoopřít, za co skrýt, krom slupky drsňáka, hrobu své matky, a zprávy z věznice kam se musí za pět dní vratit.V tom spočívá jeho nahota. Moc hezkáEmma Černá, oba se potkali už o rok dřív ve slavném filmuAdelheidodFrantiška Vláčila.Kristina Hanzalovározkošná ve tváři i po těle! Příjemná hudba. SnímkyVáclava Matějkyobestírá zvláštní atmosféra, nejsou ani temně psychologické, ani nadměrně poetické, ale obě složky jsou zvláštně propojené a na mě to zabírá. V kombinaci se vším výše uvedeným si ode mne Nahota zaslouží plný počet bodů. Blahopřeji!

Příjemné překvapení a další neprávem zapomenutý snímek. Tento film má krásnou duši a moc mě bavil. Natáčení proběhlo v roce 1969, v květnu 1970 byl schválený snímek předán Ústřední půjčovně filmů. Kvůli emigraci hlavní herečky však nebyl uvolněn do distribuce, premiéra tak proběhla až v prosinci 1990. Rozpočet byl na svou dobu celkem vysoký - 4,5 miliónu Kčs.