Nafukovací panna (2009)

Když mi bylo 18 nebo 22, bylo to období, kdy jsem neinvestoval do nafukovacích panen, ale vymetal filmové kluby. Pokud bych snímek viděl v oné době, hvězdičkami bych nešetřil. Jde o typickou festivalovku s lehce provokativním námětem, leč na můj nynější věk už s beznadějně umrtvujícím tempem. Pokud z dvouhodinového bijáku 15 minut proklimbáte, nelze nadělit víc hvězdiček, leda by byl člověk pokrytec. Je to film o pocitech osamění a odcizení v prostředí asijských velkoměst, pár scén dobře vystihne komplikované vztahy mezi ženským a mužským pohlavím, jenže Kore'edova náznaková a symbolická poetika je mi cizí a musím znovu zdůraznit ono nepříjemně rozvláčné tempo. Du-na Bae v hlavní roli je dobrá a rád bych ji viděl ještě v dalších hereckých kreacích, snad se poštěstí. Koneckonců, role v Nafukovací panně jí otevřela cestu do velkého filmařského světa včetně Hollywoodu. Celkový dojem: 40 %.

Oživnutí nějakého zpodobení lidské postavy (sochy, loutky apod.) je archetypálním motivem. Zde ožívá nafukovací panna. Sotva se tak stane, začne si hledat práci a nechá se zaměstnat v půjčovně videokazet. Asiaté jsou fakt odporně pracovití. Jelikož neví nic o světě, působí trochu retardovaným dojmem, ale nikomu to nevadí, protože je hezká a milá. Navíc se rychle učí. Po večerech však dále slouží svému majiteli k účelu, pro nějž byla zhotovena, a dokonce se občas musí přifukovat, protože její ventil v pupíku přece jenom netěsní dokonale. Ona okouká, jak se to dělá, a dle potřeby se přifukuje sama (jedna z nejpěknějších scén ve filmu). Další hezká scéna: Děvče ošetřuje nemocného starce. On: „Nevadilo by vám, kdybyste se mě dotkla?“ Ona to pochopí podle svých zkušeností s muži a zasune ruku pod deku. On však gestem naznačuje, že měl na mysli pohlazení po čele. Působivý, melancholický, téměř andersenovsky laděný příběh, jenom trochu úchylnější. Zvláště je třeba pochválit herecký výkon představitelky hlavní role.

Jeden z nejuznávanějších japonských režisérů současnostiHirokazu Kore'edav tomto filmu vypráví silný příběh nafukovací panny jménem Nozomi, která jednoho dne obživne a nalezne své srdce. Bohužel však si s ním neví moc rady. Obzvlášť když zjistí, že okolní svět je plný lhostejnosti a sobeckosti. Přitom taky poznává, jak dokáže láska bolet... Snímek přináší celou řadu myšlenek, jež stojí za úvahu, zejména pak ta o lidských bytostech, které patří do spalitelného odpadu... Realita všednosti se zde mísí s neokázalou estetikou a poetičností, k níž velkou měrou přispívá i samotná představitelka titulní roleDu-na Bae(bylo pro mě mimořádným zážitkem sledovat její herecké mistrovství).Katsuhiko Maedavýsledný dojem ještě umocnil nádherným soundtrackem. (90%)

Polovica japonskej populácie priznáva, že nemá sex pravidelne a štvrtina Japoncov vo veku 30 až 40 rokov sex ešte vôbec nemala.  Na rad prichádzajú pornofilmy a sexuálne pomôcky. Jednou takou je aj nafukovacia panna, ktorá v tomto filme ožije a zaľúbi sa. Izolovanosť a osamelosť Japoncov z tohto inak krásneho poetického filmu doslova kričí. Japonsko však dokáže šokovať 😥. A krásna Du-na Bae tiež.

Nádherné...neuvěřitelně jemné a drsné zároveň. Náhražka zajišťující uspokojení sexuální potřeb hledá své místo v tomto světě...asi tak jako my všichni, každý zřejmě potřebujeme čas od času vyfouknout a znovu nafouknout, abychom pochopili, v jakém úžasném světě žijeme. Pohlceni každodenním stereotypem a marností lidského snažení rezignujeme na vše morálně poctivé a naše snahy většinou končí na smetišti v pytli na odpadky, jako zde...ale stále je zde naděje a také zodpovědnost za své činy...naše životy. Klasicky lidský Kore'eda, jen toto jsem chtěl vlastně napsat...