Moderní byt (1971)

Novopostavený a osídlený panelák disponuje absenciou súkromia a vtipne zveličenou akustickou priepustnosťou. Mladomanželia Hrzán a Rázlová sú pod permanentným zvukovým dozorom o poschodie vyššie usídlenej mamičky Havelkovej, Menšík si chodí zavolať z balkónu, Libíček s Kostelkom sa pokúšajú o voyerizmus, Svěrák je bludný sídliskový nomád a Hlinomaz vztyčuje múry. Vtipná polhodinka, miestami pôsobí ako paródia na niektoré antiutopické diela. Solídne herecké výkony aj dobrá hudba. Za tri a pol zhabaného periskopu.

Postavy Libíčkova a Kostelkova potěší každého archeologa. Svěrákova postava vypadá, jako by si ji psal sám a jako by těsně před tím četl ruské klasiky. „Žena se zlobí, někdy i udeří. Myslí si, že piji a já zatím hledám.“ Pak začíná poltergeist horor. „Už spíte, děti? To je dobře.“ „Ale, ale, maminko, to jsme ani nevěděli, že kouříte doutníky.“ Mám cukání se čtvrtou hvězdičkou, ale nebudu to přehánět.

Krátký, nízkorozpočtový, minimalistický příběh o neblahých dopadech sídlištní výstavby druhé poloviny šedesátých let, popisuje absurdní formou známé problémy bydlení v "králíkárnách". Koncept a atmosféra trochu připomínají studentský nezávislý snímek, ale námět i provedení jsou natolik zajímavé, že si náročný divák užije 35 minut poutavé filmařiny. Škoda jen, že filmy tohoto typu jsou tak nedoceňované...

Zbývá položit jen jednu otázku, kde proboha byli cenzoři? Že by šlo o nějaký již dříve schválený scénář, který už nově nastupující garda nestihla zastavit? Zatímco ve stejné době emigrují velikáni nové vlny a na jejich místo kvapně nastupují prorežimní slouhové, Moravcovi se podařilo natočit film, který jako by vznikal v úplně jiné svobodné době (tedy o cca 2 roky dříve). Panelák je zde prezentován jako ošklivé uniformní bludiště, kde v duchu velkého bratra každý šmíruje každého. Maminka manželského páru, která sice pouze slyší co se děje, je tu vizuálně zachycena jako světlo, které by mohlo být i kamerou (ostatně s tajnou kamerou se ve filmu pracuje). Její oko do bytu mi tak okamžitě evokuje oko strany, tedy matka strana, která slyší všechno. Co dodat? Chtěl bych o okolnostech vzniku tohoto filmu vědět víc.

Panelstory křížené s absurdní groteskou s luxusní plejádou herců. Opravdu odstrašující případ pro ty, co se v době vzniku chystali stěhovat do paneláku, matčin mrazivě sametový hlas provázející každý úkon mladého páru neměl k daleko k hororu. Na svoji dobu dosti odvážné sabotování socialistické výstavby s velmi výživnou dávkou erotiky (dvojice vynalézavých voyeurů mě bavila nejvíc), která mohla jediné uplatnění najít na posledním ostrově svobodnější tvorby - druhém programu ČST, který stále byl doménou vyvolených a procházel propagační fází, která nad obdobnými "úlety" blahosklonně přivírala oči. Jana Moravce (mj. krátkodobě manžel Marty Kubišové) jako osobitého režiséra-autora je skutečně škoda, jeho absurdní, sarkastický a přitom vnějším kontextům neuzavřený pohled na svět byl v šedesátých letech ojedinělý. Téměř neznámý tvůrce se pro mě stává jedním z nejvýraznějších představitelů mladé generace nastupující v šedesátých letech, který bohužel dostal minimum příležitostí, aby svůj netradiční pohled na svět mohl skutečně rozvinout. Talentu k tomu měl dostatek. Bohužel po tomto povedeném filmečku mu byl dovolen akorát dabing.