Mláďata (1979)

Snímek, kterým byl očividně inspirován režisér Žulawski při natáčení kultovního Possession, čili motivu zosobnění špatných pocitů při prožívání složité životní situace, což je třeba v malířství docela běžná praxe, ve filmu až tolik ne, a mě toto vůbec netáhne. Mnohem zajímavější by snímek byl, kdyby operoval s čistě psychologickým dramatem o vyšinutém psychiatrovi a jeho věrné sektě. Velmi jsem se těšil na horor starého střihu, ale byl jsem zklamán...

Klasicky rozhádaná manželská dvojica, ktorá si berie dieťa ako páku na toho druhého. Do toho zasahuje skvelo hrajúci Oliver Reed a z pozícia psychiatra rozpoloženie páru ešte viac vyhrocuje. Hororová zložka tu obsiahne len cca 15% času a z toho drtivú väčšinu dostanete v posledných 15 minútach filmu. Ale o to viac je vygradovaná. Dobre zahrané, ale míňajúce moje žánrové očakávania.

Příšerný film. Chtěl jsem zkusit od Cronenberga něco dalšího, když se mi líbilyDějiny násilí, tak jsem vybral Mláďata (Mouchusi šetřím), ale vůbec to neklaplo. Děj byl takřka nulový, vůbec, ale jako naprosto vůbec jsem nerozuměl tomu, co se děje, co se má dít nebo ještě lépe: co by se mělo správně vůbec dít. Nic mi v tom všem jakobysuper mysterióznunedávalo smysl, nic neprozrazovalo, co vlastně sleduju nebo jaký je smysl existence tohoto filmu. Postavy se chovaly, jak se jim zachtělo, mluvily, co jim zrovna přišlo do pusy, absolutně nenaznačily nic. Já ani popravdě teď, s odstupem času, pořádně nedokážu říct, o čem ten film vlastně byl. Přišlo mi to všechno jakojen tak. Horor nebo snad psychologickýterorz filmu kdovíjak necrčil. Z nesmyslnosti toho všeho jsem byl při sledování nakonec natolik frustrovaný, nasraný a otrávený, že jsem film po úmorné hodině stopnul a přeskákal kurzorem myši až nakonec, abych se dozvěděl, co za tím vším vlastně vězelo. Výsledek mě ani nějak moc nepřekvapil: naprosto nic. Viděl jsem jen manželku, co rodila divný zmutovaný děti. Super, jsem moc rád, že jsem zabil večer tímhle filmem.Vyhodnocení:Tohle je můj hlavní problém s horory z osmdesátek a níž: často vůbec nedávají ani ten nejmenší smysl. Jak bych se pak měl vůbec u něčeho takového bát??

Spolu sMuchouza mňa najlepší Cronenberg. Psychologický body horor, ktorý má typické Cronenbergove trademarky (deformácie a znetvorenia ľudského tela, vyšinuté postavy, sci fi motívy, mierna bizarnosť a celkovo film ktorý sa dá označiť ako divný a zvrhlý),výbornú, nepríjemnú atmosféru a takmer celý čas ma bavil. Veľmi dlho som nevedel čo sa to vlastne deje a z postáv útočníkov (a hlavne nevedomosti o ich identite a pôvode) som bol vo veľkom nekľude. Film obsahuje dosť nepríjemných scén (útok na matku, učiteľku v škole) čerešničkou je ale záver, ktorý je emočne vypjatý a to čo sa tu deje 6 ročnému dievčatku (aj napriek tomu, že nejde o žiadne gore nechutnosti) bolo tak traumatizujúce, že by to v dnešnom Hollywoode už asi neprešlo. Po dlhej dobe, plne vážny horor bez štipky humoru či odľahčenia, ktorému dávam plný počet hviezd a určite si tento psychologický teror niekedy zopakujem, aby som zistil či bude na mňa fungovať tak pôsobivo aj na druhý krát. 95%

Nemocná bejvalka se hněvá, až mimotělně produkuje deformované děti, které jsou manifestací jejího hněvu a tak zabijí lidi kolem jejího bývalýho manžela, který se nakonec pokouší zachránit jejich dceru, kterou “mláďata” unesou ze školy poté, co umlátí učitelku. Je to vlastně samoúčelné a docela o ničem. Nějakej děj se odvypráví, ale né, že by bylo něco důsledně tematizováno. Né že by to ve mně roznítilo fantazii. Na to je to příliš slabé. Ovšem nic proti žanrovým filmům; Mohl bych si to užít, kdyby mě jednoduše bavily postavy a bylo to formálně působivé.