M. Butterfly (1993)

TakIronsto je iný viťúz. Najprvsynovi mrdá priateľku, neskôr sa ešte neúspešnepokúšal o pedofíliua vidím, že jemužiadna uchylárna nie je cudzia, tak kľudne to vyskúšam aj s tretím pohlavím za noblesného predstierania, že akože nič neviem. Škoda, že filmnemá moment prekvapenia, pretože nasadením hlavného hereckého dua je tajomstvo odhalené hneď na začiatku. Teda tajomstvo: kto má oči, vidí, ako sa veci majú. No ale ja furt varoval, vyser sa na tie avantýry v Thajsku, Vietname, Pekingu a všade tam, kde nikdy nevieš, čo dostaneš  a či vôbec dostaneš to, za čo si si zaplatil. Keby to nebolskutočný príbeh, tak tomu sa ani veriť nedá. V skutočnosti prešlo19 rokov, kedy si skutočný Bernard Boursicot myslel, že on savkĺzavanormálne medzipyskamia až potom mu došlo, že nie, spermie nemohli zakotviť v maternici. Na neuverenie a nepochopenie. Skutočný Ši Pei Pu vyzeraltakto. Ja nechápem, ale veď tu testosterón cez masku totálne preráža.

U mnoha osmdesátkových a devadesátkových filmů od Cronenberga dost bojuji s tím, že navzdory všem těm kontroverznostem a oslizlostem působí jak z 50. let. Nejen tou klaustrofobicky studiovou scénou a ostrým svícením, nýbrž i těmi přehnaně patetickými gesty a srdceryvnými emocionálními výkyvy. Zde navíc ten problém ještě akcentuje miscastlý Irons, jehož přísné ošlehané tváři toho cituplného benjamínka zakázané lásky prostě nevěřím. Je to na mnoha místech tématicky podnětný a sympaticky škodolibý, zejména v paralelách na pokolonizační arogantní pokoru evropských národů, nicméně právě kvůli té formě je to ve výsledku stejně věrohodné jako bouřlivý potlesk francouzských muklů po shlédnutí gender-bending performace. PS: kouzlo neveřejných projekcí se spontánními diskuzemi přiopilých intelektuálů pak umožňují uzavírat sázky za jak dlouho se diskuze od kolonialistických paralel k "...no on si nějak prej dokázal zastrčit ty koule, aby to nebylo poznat..."

Příběh který by měl velkou šanci uspět jako komedie. Ovšem to by nebyl Cronenberg, aby to nezpracoval po svém. A výsledek je až překvapivě silný, navíc se opírá o skutečný příběh. Odhalení o co vlastně jde, nám bohužel je naservírováno ani ne v půli filmu, což trochu kazí dojem z druhé půlky a celkového konce.

Zde si Žeremy vyložil prosazování francouzských zájmů v Číně po svém, a pronikl příliš hluboko do Zakázaného města. Nebo si to alespoň myslel, protože M.Butterfly není tou, kterou se zdá být. Cronenberg šíleným způsobem vyjebává s Ironsovou postavou, a já jen lituji, že zrovna tento zkušený tvůrce podobným způsobem adekvátně nevyjebává i s diváky. Rozhodně zde tedy nečekejte žádný mindfuck, naopak - v kontrastu s tím, jaká je zápletka docela slušná úchylnost, je snímek natočený zcela konformě a konvenčně.

Hneď začiatok ma nadchol svojou farebnosťou a citom pre detail. Potom som bol nesmierne prekvapený, ako jemne a poľahky sa príbeh formoval a vobec si nevypomáhal nejakými silnými dramatickými chvíľkami. Príbeh bol hlavne o vášnivej túžbe po láske, kde jednu stranu do toho poháňal akýsi morálny prehrešok z odhalenia, ktorý v jeho postavení by mohol byť fatálny, ale práve, že to mu ešte viac dodávalo sebavedomie a istotu. No a druha strana to robila zámerne a len kvôli tomu, že jej to niekto nariadil. A to ma privádza pred otázku, že či tá druha strana si po čase na to len zvykla alebo aj ona začala prechovávať nejaké city a náklonnosť. Lebo mna ani pod hrozbou smrti by nikto neprinútil spraviť taký hyenizmus na sebe, ale ani na inom človeku. Cronenberg to uchopil do pevných ruka navzdory tomu, že on točí celkom ine žánre, tak aj tu dokázal, že je režisér, ktorý nemá obmedzenia, čo sa týka voľby žánrov. Pointu som už uhádol skoro na začiatku, keď za divou prišla tá zo strany. Je tu pomaly štýl rozprávania, ale ktorý sa k tomuto režisérovi hodí. Ale na to, že sa film odohráva v dobe temna v čínskych novodobých dejinách by ten konflikt mohol zachytiť aj rozvážnejšie a nie len to vtesnať do niekoľkých minút. Je fakt, že sa režisér sústredil na problematiku dvoch ľudí, ale všetko zo všetkým súvisí a keby nežnejšia polovička žila v inej dobe, tak by sa s Francúzskym diplomatom určite  nestretla. Preto si myslím, že ozrejmenie politickej situácie a následky konaní politickej strany tu mali byť aspoň trocha upresnené. Ten koniec mi prišiel už dosť afektovaný a do cela zbytočný. I keď sa jedna o znepokojivý počin, tak u Davida mám rozhodne radšej iné kategórie filmov. Silne 3*.