Cosmopolis (2012)

Upřímně, moc jsem se nesnažil a celkem rychle jsem rezignoval na snahu to pochopit. Za mě tudíž typické dílo, které rozděluje publikum. Pozitivem je minimalistický Robert Pattinson, který svého pracháče ztvárňuje odcizeného a od emocí odříznutého. Stejně precizní a chladný je rovněž Cronenbergův styl, který mi už mnohokrát sednul, ale tentokrát se to zkrátka nesešlo. Výsledkem je nablýskaná stavebnice bez návodu, složená z těžkých filozofických dílků, které do sebe na první pohled nezapadají. A záleží, jak moc diváka baví skládat bez obrázku na krabici.

Že mi Cosmopolis sadlo je celkom haluz, ale zároveň aj nie. OdCronenbergatotiž nie je nikdy isté, čo sa dá čakať a nielen kvôli tomu ma jeho produkty k sebe ťahajú, ale zároveň aj až tak nelákajú. Hlavne keď vidím takto extrémne zmiešané reakcie.Pattinsonje ale frajer a tu si to odohral fakt výborne. Až je nepochopiteľné, že to dal bezprostredne po sajrajte. Cosmopolis je svojím priebehom tak zvlášte dielo, že ani neviem, čo o ňom povedať, lebo som sám z neho dosť mimo. Treba vidieť.

Toto je tak šialene underrated film. Podobne, ako pri adaptáciách Thomasa Pynchona platí, že najlešpšia cesta je oboznámiť sa napred s predlohou, až potom sa pustiť do filmu. Cosmopolis je potom veľmi odvážny (a aj veľmi podarený) experiment so stvárnením absurdného autorského Dellilovho sveta, ktorého absurdno je v konečnom dôsledku len sled dobre vybraných a vyzdvihnutých znakov neskorej modernity. Film stavia na ikonických dellilovských dialógických pasážach, a aj keď sa Cronenbergov scenár pár krát dostane do naozaj krkolomných momentov, od literárne (dialógovo) preťaženého pokusu o audiovizuálony prepis film oddeľuje skvelá práca s mizanscénou a pnutie medzi prehovormi postáv a sýtou vizuálnou symbolikou s odkazmi na americké výtvarné umenie dvadsiateho storočia (vrcholom budiš využitie diel Marka Rotha a zároveň ich výpovedná "degradácia" na podmaz do záverečných titulkov).

V životě jste se ani minutu nestaral o druhé...Jak různě lze natočit film o bohatém miliardáři z Wall Street? Třeba i tak, jak o rok později udělal Martin Scorsese, jehožVlk z Wall Streetaž nebezpečně lavíruje na hraně adorace vyprázdněné osobnosti a s mainstreamovým úspěchem spouští tři hodiny nespoutaně zvrhlé „zábavy“, v níž se pro režiséra zřejmě humor rovná vulgarismům a sexu... Nebo naopak bez pokusů o humor zobrazit prázdnotu života podobného individua, s ponořem do monotónnosti uvnitř luxusní limuzíny, i se spoustou filozofických zastávek a důmyslných dialogů, jak to pojal tentokrát David Cronenberg. Přestože se zdeCosmopolisnesetkal s příliš kladnou odezvou, osobně pro mě byl přes záměrnou pachuť k hlavní postavě tento pohled přijatelnější a zajímavější. Minimalistická atmosféra s důrazem na dialogy, kdy jsem se často cítil jakoby u rozhlasové hry doplněné o potemnělé vizuální dění, mě většinou spolehlivě držela, líbilo se mi zasazení do skromného počtu komorních prostředí. Skrze sdělení a zamýšlení, jaká na mě pravidelně trousil Cronenberg, a s nimiž postupně přešel do neotřelého thrilleru, jsem byl s neklidem vtažen do vyprázdněné, snad až takřka bezemoční duše Erica.. snad jen erotická sekvence uprostřed filmu byla na mě příliš zdlouhavá. Nezapomenutelná je pro mě vsuvka ujetých protestů v baru s mrtvými myšmi, příjemně zpestřující a nabízející konfrontaci s jiným pohledem odlišné generace pak setkání a dialog s holičem.[80%]

Človek stúpa so slovami, ale padá s hláskami. Dialogova vojna o krysách nedávala zmysel, ako väčšina použitých dialogov, ale aspoň sa dobre počúvali. Špina a tok mesta sa striedala s uhladenosťou limuzíny alebo uhladená limuzína sa pozerala na špinu a tok mesta. Inak sa na svet pozerá z limuzíny a inak z mesta do limuzíny. Nadherne to Cronenberg pojal. Postava nemala žiadnu úctu k životu, bol otrávený, znechutený a aj keď sa dozvedel, že jeho obľúbený spevák je mŕtvy, tak jeho viac prekvapilo, že o tom nevedel, ako fakt, že zomrel. Vždy musel byt pánom situácie, mať všetko pod kontrolou a keď sa udiala čo i len mala anomália v jeho plánoch, tak to s ním do cela otriaslo. Bohatý, znudený gazda, ktorý vie všetko  o živote v teoretickej rovine, lebo život na kolesách ho naučil vnímať ruch a okolité vnemy, ale i tak si uvedomuje, že je jeho život celkom prázdny. Má manželku s ktorou vedie otvorený boj bez citov i lásky, má milenky, ale okrem sexu ich nič iné nespojuje a má známych, ktorí ho rešpektujú, ale nablízku mu nie sú. Podľa mna, toto chcel režisér zvýrazniť, že i keď ste bohatý, tak šťastný byť nemusíte. Lebo práve vtedy začnete vymýšľať a môžete poľahky dopadnúť, ako náš frajer s asymetrickou prostatou. Robert Pattinson mi prišiel, ako keby zabudol, že Twilight sága skončila a tak pozabudol, že už nie je znudený upír, ale tak sa z neho stal znudený boháč, naozaj som rozdiel videl jedine v postavách, ale nie v postojoch. Tento Cronenberg mi dokonale sadol, tak silne 4*.