eXistenZ (1999)

Cronenberg tentokrát přichází příliš brzy s tématem hraní ve virtuální realitě a úvahami, jak moc by byl herní život zábavnější než realita a případný návrat z něj matoucí a jak by se multiplayer hra sama od sebe mohla modifikovat na základě myšlenek účastníků. Případně na popularitu videoherních designérů. To je na člověka, který zcela jistě netrávil léta hraním her, opět celkem slušná vizionářská práce, kterou tehdy ještě moc lidí včetně mě nepochopilo. ExistenZ má kvalitní design, kde např. "konzole" vypadají jako erotické hračky z pěny a organické zbraně procházející detektory jsou patřičně nechuťácké. Obsazení je ok, jen místo Jennifer Jason Leigh mohl být někdo důvěryhodnější pro vyšší sexy efekt.

Na jedné straně tu máme solidní sci-fi, na druhé straně stejně solidní parodii na svět počítačových her. Když jsem film viděl před léty poprvé, nebyl jsem ještě takový pařan, takže mi mnoho věcí uniklo a film se zdál řidší. Z dnešního pohledu je to však pětihvězdičková nabušenina. Všechny ty legrační odkazy na herní mechanismy a stupidní cutscény opravdu nesmírně baví. A jde najít i nějaká ta hloubka v zamyšlení, proč stále více lidí žije svůj asiživot raději ve virtuálním světě. Jude Law opět nezklamal a začíná být zárukou kvality.

Tento film začíná originálním nápadem a má velký potenciál, ale ztrácí se v tolika změnách, že mi přišly nudné. Upřímně řečeno, od Cronenberga jsem čekal mnohem víc. Pokud je něco, co stojí za zmínku, je to pár scén v jeho charakteristickém stylu, jako ta v čínské restauraci (pro mě nejlepší z celého filmu) nebo konec, který je docela dobrý. Herci k tomu moc nepomáhají. Jude Law je velmi nepřesvědčivý, Jennifer Jason Leigh je o něco lepší a Willem Dafoe se téměř neobjevuje. Nápad je velmi originální a prolínání reality a fikce je vynikající, ale na můj vkus je tempo příliš pomalé; příliš mnohokrát se to vleče. Jeden z mála Cronenbergových filmů, který mě skutečně nudil.

Není to špatné, ale není to ani dobré. Přijde mi, že ke kultovnímu filmu chybělo málo, ale části příběhu působí nahodile, zmatečně a hrozně strojeně. Je to něco jak Počátek, ale bez konečného dojmu promyšlenosti. Přesto je škoda, že není víc podobných filmů s biopunkem (snad jen těžko překonatelná Gattaca).

Jsem zklamaný. Bylo zcela zřejmé, že příběh bude veden tímto způsobem, přesto mě Cronenberg otrávil, jak neobratně a primitivně si počínal. Co z toho, že opět servíroval nápady, které balancují na hraně nechutna a originálna, když ve výsledku jde jen o průhledný podvod na diváka. Tyhle matrjoškové scénáře, sny ve snech, hry v hrách, život v hrach....na ty je potřeba o dost sofistifikovanější scénář... nebo pasivní diváky, kteří nepředjímají, nepodezírají a ideálně nemají nakoukanou konkurenci. Třeba Paul Verhoeven dává Cronenbergovi na frakve všech ohledech. Totéž platí o ve stejném roce vypuštěnémTřinácté patrua dokonce i stylizovanémMatrixu... i ten působí chytřeji.