Maratonci trče počasni krug (1982)

Nemôžem napísať, že by ma tento film nadchol. Rozumel som zámeru tvorcov, nemám nič proti čiernemu humoru, herci sa snažili, zaujímavá bola forma nemej grotesky, ale ten Balkán ja skrátka nemusím. Nemám rád jeho ukričanosť, zaostalosť, špinu, násilie a vôbec nerozumiem miestnej vtipnosti. Celý film som iba trpezlivo sedel a čakal na záverečné titulky.

Predchadzajuci Sijanov film Ko to Tamo Peva som videl, ale nepacil sa mi. Bol totiz len o jednej ceste autobusom z bodu A do bodu B a o prazdnom tlachani o medziludskych emociach a vztahoch. Tuna o dva roky po natoceni Ko to Tamo Peva doslo k podstatnemu zlepseniu. Vyborna juhoslovanska komedia presne smakujuca europskemu divakovi . Balkansky humor je 100x smiesnejsi /asi preto, ze porovnavacia baza SR a CR je Europa/ nez dost podstatna cast US komedii. Videl som este za normalizacie. 88 %

Možno je to gangsterka, možno je to groteska, ale pre mňa je to najmä akýsi juhoslovanský špagetti eastern. Záverečná prestrelka, výrazné postavičky, ošumelé prostredie....boj o nie príliš krásnu ženu. Skutočne zábavné, Sijan znova používa svojich výrazných dvorných hercov, ktorých ksichty sú už samé o sebe vtipné. Ale nie je to iba komédia, je to aj dráma, hrá sa tu totiž o veľké majetky, o svoju budúcnosť a aby sme nezabudli film je aj poctou kinematografii. Aké ponižujúce to muselo byť pre sprievodných muzikantov, keď ich nahradili reproduktori. Takto podobne sa cítili napríklad tisícky benši v Japonsku. Dôkaz, že Kusturica nie je až tak originálny, on len predstavil tamojší kinematografický štýl širokému európskemu a svetovému publiku.

Jedna z teórii o tomto filme hovorí, že každý člen rodiny reprezentuje jednu republiku a zomrelý dedo je Tito. Ak je to pravda, tak je to potom neskutočne prorocká alegória. Nech to je akokoľvek, tak či tak je film strašne zábavný a stojí najmä na šialenej až absurdnej situačnej komike a hereckom koncerte Danila Stojkoviča a Pavleho Vujisića.

My máme jako kultovní film Vesničko má středisková, zatímco bývalí Jugoslávci mají Maratonce, které považují za národní komedii, každý je viděl několikrát, zná je nazpaměť a hlášky z nich zlidověly. Proč? Protože jde o film přímo prorocký. Maratonci začínají poklidně. Idylu však na konci utne typicky balkánský výbuch násilí, který předznamenává skutečný sud prachu, který pod Balkánem vybuchl o několik let později (V obou případech - od doby, kdy se film odehrává i od doby, kdy byl fim natočen). Svérázný humor a poetika (jestli se to tak dá nazvat) filmu inspirovala balkánské filmové režiséry celá další desetiletí (třeba Kusturicův Underground). Režisér filmu studoval na pražské FAMU. Proto se setkáme dokonce s kusem Čech - Machatého Extasí, kterou náruživý filmař promítá jako nový div světa...