Policajt v Beverly Hills (1984)

Po shlédnutí Policajt v Beverly Hills se musím přiznat, že tato komedie k mým nejoblíbenějším patřit nebude. Na druhé straně přiznávám, že snímek jednoznačně patří k nejlepším ve filmografii Eddieho Murphyho. Je to hlavně on, kdo tvoří velkou část zábavy. A možná trochu překvapivě to nejsou jednotlivé scénky, ale právě dialogy, u nichž jsem si jistý, že část budou nápady samotného herce a velkou část bude tvořit jistě i improvizace. Důležitou částí do skládačky jsou i kolegové Axela Foleyho, kteří jej nejprve sledují. Jako by přímo vypadli ze všech vtipů o policajtech. A konečně hudba a ústřední song, který se stal doslova megahitem. To všechno šlape a docela bych si tipl, že tento snímek se stal inspirací pro obdobné, kterých vzniklo od té doby moc. Zatímco třeba u série Mizerové to víme jistě, možná, že by se k tomu dala zařadit i Smrtonosná zbraň.

Co mě na filmu bavilo, byl humor Eddieho Murphyho, i když jsem ho tu čekal víc. Eddie skvěle sedí do role trhlého policisty, svou rychlou mluvou a specifickým stylem vyšetřování se tehdy zaslouženě vystřelil mezi hereckou špičku. Zbytek filmu mě ale moc nebavil. Čekal jsem něco jiného, víc trhlého humoru, a nepřišlo mi, že by se ve filmu dělo něco zajímavého.

Policajt v Beverly Hills je jedním z vrcholů kariéryEddieho Murphyho— a je snadné pochopit proč. Jeho výkon je dravý, svěží a plný neodolatelné energie. Murphy zde předvádí svůj ďábelsky dokonalý komediální talent v takové formě, že není divu, že tehdy patřil k největším hollywoodským hvězdám. Film s absolutní jistotou balancuje na hraně žánrů: akce je přesvědčivá, ale nikdy nepodléhá přehnanosti, humor je osobitý, a přitom se nesnižuje k grotesce. Právě tato rovnováha drží celý snímek pevně při zemi. Tempo je plynulé — po úvodním seznámení s Axelem Foleym je divák rychle vtažen do zásadního momentu, kdy je zavražděn jeho přítel. Tato událost rozpoutá Axelovu cestu mimo jeho domovský rajón do Beverly Hills, kde se navzdory příkazům nadřízeného pouští do vyšetřování na vlastní pěst. Je zřejmé, že místní policie z jeho nekonvenčních metod není nadšená. A právě zde se rodí jedna z největších předností filmu: vedlejší postavy. Detektiv Billy Rosewood a seržant Taggart — jeden příjemně naivní, druhý neochotně bručounský — tvoří s Murphym komediální trojici, jejíž chemie je tak přirozená, že prakticky definuje dynamiku snímku. AniRonny Coxnezůstává ve stínu. V roli poručíka Bogomila předvádí charismatický, jistý výkon aSteven Berkoffjako kultivovaně chladný padouch je přesnou ukázkou toho, jak má správný antagonista v akční komedii vypadat. Policajt v Beverly Hills obsahuje množství ikonických scén — například Axelovo ubytování v hotelu Beverly Palms — a doprovází ho hudba, která si zaslouží označení „nezapomenutelná“. I po více než čtyřiceti letech funguje film bezchybně. Za zmínku stojí i český dabing. Televizní verze z roku 1992 pod režijním vedenímElmara Klosseje zpracovaná výtečně. Překlad i dialogy jsou barvité, nápadité a práce s vulgarismy citlivá, aniž by se změnila nálada filmu.Oldřich Kaiserv titulní roli předvádí neuvěřitelně variabilní hlasový výkon — jeho rychlý, rétoricky svižný projev dokonale sedí Murphyho postavě a využívá jeho přirozené komediální tempo i mimiku. Stejně pečlivě jsou obsazeny i vedlejší role:Alexej PyškoaPetr Pelzertvoří přesvědčivou dvojici policistů z Beverly Hills,Radoslav Brzobohatýje přesný coby Bogomil, aAlois Švehlíkdodává padouchovi Victoru Maitlandovi potřebnou temnotu. O to smutnější je existence pozdějších dabingových verzí. DVD dabing z roku 2012 svěřuje titulní roliZdeňku Mahdalovi, který je s Murphym v českém prostředí sice úzce spjatý — a na přelomu tisíciletí podal několik skutečně skvělých výkonů, zejména v dabinzích TV Nova u filmůZáměnaneboCesta do Ameriky— avšak zde se Kaiserovi jednoduše nevyrovná, byť je z nové verze rozhodně nejlepší. Zbytek obsazení ovšem trpí podprůměrnou režijní prací. Místo herců jsou obsazeni převážně tzv. pokrývači: sice synchronní, avšak herecky nevýrazní, typově i věkově mimo postavy, které dabují. Film si takové zacházení nezasloužil. Pokud tedy můžete, volte vždy první dabingovou verzi. Ta respektuje film, jeho rytmus i jeho ducha.

Taký príjemný filmík stále. Zdrobneninou, lebo ide o naozaj charizmatickú oddychovku, ktorá náročného diváka síce až tak nepobaví, ale i tak aj jemu naservíruje hodne zábavy. A tútoEddiehoéru mám moc rád už iba za to, že sa vtedy kamošil sMJom(viď napr.tento top moment). Aktualizácia po roku: Tento film si môžem pozrieť hocikoľko krát a aj tak si po krátkom čase z neho absolútne nič nepamätám.

Nevedel by som si to s nikým lepším predstaviť než so šialeným komikom E. Murphym, ten tam proste sadne ako uliatý, no nie? Keď dával na scéne jednu hlášku za druhou, hlavne keď "spríjemňoval" pôžitky svojím novým kolegom, najviac ma pobavila scéna s autom pred hotelom. Afroameričani to proste vedia.