Kvočna (1937)

Velmi dobrý film - on ten Haas vážně nebyl špatný režisér. Scéna v seníku, kdy roztomilá a půvabná Grosslichtová prožije svoje poprvé, je až překvapivě povedená. Jedná se o snímek, do kterého již vane moderní "bláznovství" - všechno se to rozvádí (Šejbalka hned dvakrát), rodí se nemanželské děti - čímž "Kvočna" trochu vybočuje z běžné produkce let třicátých.

Tak jsem z toho měl pocit, že si někdo objednal film, který by propagoval rozvod a jeho přínos na lidský organizmus. Alespoň tak to na mě působilo. Nacházíme se ve druhé polovině 30. let a lidé se modernizovali. Pokud s někým nejsi šťastný, dej mu vale. Žádné dokud nás smrt... Také zde vidíme dost revoluční myšlenku, že žena může mít sex i před svatbou. To se asi tehdejším rodičům moc nelíbilo. Hlavní roli ztvárnila Růžena Nasková. I přes všechny její klady a přínosy ve filmech musím konstatovat, že působila ve většině snímků pořád stejně. Jedna herecká úloha, jedna poloha.

Další film kdy 25 letá herečka kraje 17 letou. Proč to nehrála Gérová které bylo 17 a hrála , už v několika filmech ?  Jen několik minut před filmem Kvočna jsem viděl film Krok do tmy 1938 a opět 28 letá Mandlová hrála 20 letou dceru továrníka. Režisér Haas si měl střihnot , alespoň vedlejší roli .
Komedie to rozhodně není ...

Jako komedie Kvočna neoslní, ale má zajímavou výpovědní hodnotu o době jejího vzniku. Je totiž prostá pokrytectví a zkreslování ohledně vztahů a obecně morálky v předválečném Československu. Resp. tvůrci poukazují na fakt, že nastala doba emancipace, že se mění zaběhlé pořádky. Povzdechnutí Kvočny v samotném závěru, provázené obavami, není moralistické....my už dnes víme, že bylo na místě. Takže v kontextu doby, jde o zajímavý film, ale jinak moc kvalit nemá a místy je vysloveně blbonudný.

Titulní postavou je nesmírně tolerantní a všechny milující matka rodu, jejíž otevřený přístup k mravnostním otázkám mile překvapí, nicméně když se stejnou vehemencí hájí  úplatkářského zetě, tak už to zavání spíš zaslepeností. Jinak překvapivě svobodomyslné, co do názoru na svobodu ženského výběru partnera, ačkoli ztráta věnečku je z filmového hlediska pojata silně archaicky - dramatická hudba, fakt dloooouuuhé a cituplné (padající medailonek) záběry, mající sugerovat zásadnost situace. Herecky skoro všichni výborní, zejména "debutující" Růžena Nasková, mondéna nad věcí Jiřina Šejbalová i se sebou bojující Truda Grosslichtová či civilní Adina Mandlová. Zitě Kabátové k zanechání silného dojmu stačí jen pár minut. Pánové odpustí, ale snad jen krom Františka Smolíka jsou tentokrát víceméně jen do počtu.