Království u moře (1963)

V celovečerním dokumentárním snímku Alleman Bert Haanstra vykresluje portrét Holandska a Holanďanů, a to svým nenapodobitelným způsobem. Částečně pomocí skryté kamery sleduje lidi v nejrůznějších situacích. Ukazuje neobyčejné v obyčejném a naopak. Neradostná léta poválečného období minula a většině lidí se žije lépe než kdy jindy. Království u moře svědčí o jisté spokojenosti. Haanstra nabízí pozitivní vidění světa. Lidé samozřejmě mají i své chyby a své zvláštnůstky, avšak režisér se na své krajany nehněvá. Scéna, ve které malý chlapec na dřevěných bruslích neustále padá na zem, až se mu po dlouhém tréninku podaří udržet na nohou, se stala u publika jednou z nejoblíbenějších. Další scéna, která vzbudila velké nadšení, byla ta s mrkající královnou Julianou. Obrazy extrémně cudných Holanďanů na pláži v Scheveningenu jsou dokladem toho, že se od té doby leccos změnilo. A mnoho tehdejších diváků se zajímalo o to, zda to ještě jiskří mezi párem milenců, kteří byli tajně sledováni při hádce na lavičce v Oosterparku v Amsterdamu. Ne, už je to dobré. Království u moře napsal a převyprávěl Simon Carmiggelt. Jeho pohled na lidstvo byl podobný tomu Haanstrovu, a diváci s nimi jejich vizi sdíleli: na film se přišlo do kin podívat 1, 6 milionů Holanďanů.