Konkurs (1963)

"Ani krajíc chleba nejde ukrojit bez srdce, natož vyloudit tón na lesní roh!"Dokumentárnym spôsobom pôsobiace dva príbehy, ktoré spája téma hudby."Kdyby ty muziky nebyly"V prvom ide o dychovku, čo ma síce hudobne veľmi neoslovuje, ale vždy ma vedia potešiť zábery na skúšku akéhokoľvek hudobného telesa a tu sa v prestrihoch zúčastníme dokonca dvoch, pri oboch síce nechýbajú emócie pri mávaní paličkou a motivačné reči k tomu, ale víťazným kapelmajstrom je Vostrčil. Príbeh supluje vyhadzovanie a príjmanie muzikantov, doplňujúce zábery z koncertu, tanečnej zábavy a motocyklového zápolenia. Veľmi autenticky pôsobiace za štyri otčenáše hudobníka."Konkurs"Druhým je fiktívny (alebo reálny?) konkurz do Semaforu, kde pred dvojku S+Š prichádzajú dievčiny s rôznorode nadeleným talentom a pokúšajú sa zaujať. Formou to môže pripomínať o niekoľko desaťročí neskôr fungujúce reality šou, ale v porovnaní z toho mála, čo som z nich videl mi toto príde tak nejako ľudskejšie, bez povýšených porotcovských populárov snažiacich sa vydojiť niečo z klesajúcej slávy, ironického zhadzovania a výsmechu zaručujúcecho sledovanosť. Doplňujúce zábery z koncertu kapely Crystal s Křesadlovou a príbeh tentoraz zabezpečila mladá pedikárka úskokom sa zúčastňujúca konkurzu v pracovnej dobe. Opäť veľmi autentické za tri a pol predvolania na súd.

Formanoviza normálnych okolností nedokážem dať priemer, tak som sa trochu bál z pohľadu tunajších hodnotení, ale vo výsledku to abslútne nebolo treba, pretože ma samozrejme nesklamal ani svojím debutom. O kus lepšie nežKdyby ty muziky nebyly. KrásnaVěra Křesadlováma svojou charizmou nesmierne zaujala, maestro mal fakt neopomenuteľne obrovský talent okrem iného aj na obsadenie. Asi som sa aj zamiloval. Reálne, hahah. Niektoré scény s ňou som si musel spätne prehrať ešte zopár krát pre efekt. Až som smutný, že sa mi diela jeho filmografie minuli a prvotný efekt už viac zo žiadneho nezažijem. Konkurs som si v rámci toho pomerne dlho šetril, ale už som mu nedokázal vytrvalejšie odolávať. :) Aj keď ešte celkom nedosahuje kvalít takéhoLásky jedné plavovlásky(ani nemôže, keď na to nemá podobné proporcie), tak je stále snímkom, ktorý dáva výrazný zážitkový pôžitok a umelecké obohatenie. Ďakujem!

Konkurs je velmi zajímavým materiálem pro studium tehdejší doby, potažmo Semaforu. Bylo hezké sledovat slečny, jak se snažily vydat ze sebe maximum (některým to zpívalo více, jiným moc ne), a taky se mi líbil krátký záznam zkoušky Jonáše a tignltanglu. A musím ještě zmínit, že Jiří Šlitr hrál na klavír úžasně. Poslouchat ho byl zážitek největší.

Kdyby ty muziky nebyly jsou tak na tři hvězdy, Konkurs na pět. Dohromady to dává krásné čtyři. Kdyby ty muziky nebyly obsahují velký náznak Formanova civilního přístupu a vyprávění o společnosti prostřednictvím každodenních situací, které zatím ovšem nedosahuje Formanových standardů, a spíš lehce nudí, než co jiného. Nahoru to pak táhne hlavně Vostrčilův výkon, protože jeho přirozený talent se zde pojí s rolí psanou přímo na tělo. To Konkurs, to je hned jiný kafe. Otázka je, do jaké míry se jedná o autentický dokument a do jaké o nahrané příběhy, nicméně je to počin příjemný, zábavný, bezesporu dobový a vlastně pořád docela vypovídající. A hlavně skvěle ukazuje, jako máloco jinýho, že ten Suchý vlastně dělá v Semaforu celý život ředitele.

Líbí se mi, jak polofilm a polodokument s názvem konkurs opravdu reflektuje konkurs, na kterém se projevilo později spoustu známých osobností, ale i komornější zpěváků. A ty minipříběhy za jednotlivými vystoupeními jsou tisíckrát zajímavější, než kdejaká dnešní superstar. Tehdy začínající Přenosilová, nebo nečekaně skvělý Jakim se zpívající pedikérkou, která se zoufale ptá kvůli výpovědi z práce, jestli uspěla. Střípek toho, co se v 60. letech této slavné hudební a filmové éry stalo, ale minimálně skvělý začátek tohoto subžánru a Formanovo umu vykreslit velice citlivou a autentickou atmosféru talentovaných NEherců.