Ragtime (1981)

"Whatkindofmusicdoyouplay?" "Anythingtheyaskmeto,andthenIplayragtime."Film, ktorý je v rámci tvorby Miloša Formana dosť v úzadí, čo je podľa mňa škoda. Kvality má totiž nesporné. Podáva veľmi pestrú mozaiku rozmanitých postáv s ich často až bizarnými osudmi. Spletitý príbeh nás prenesie do doby na začiatku 20. storočia, ktorá je stvárnená podmanivo a s veľkou presvedčivosťou, čo je podtrhnuté reportážnymi vsuvkami týkajúcími sa rôznych historických udalostí. Bola to doba búrlivých zmien, ktorá zo sebou niesla aj palčivé problémy rôzneho druhu. No a jedným z hlavných problémov vtedajšej americkej spoločnosti bola i silná rasová neznášanlivosť. Na príklade hrdinu filmu, výborného černošského klavíristu Coalhousa Walkera Jr. (presvedčivý Howard E. Rollins Jr.), je ukázané, ako sa pôvodne slušný človek kvôli nejakým rasistickým hovädám obráti na dráhu zločinu. Keďže má svoju tvrdú hlavu i svoju hrdosť, jeho trpezlivosť v istom momente pretečie a odmieta už ďalej znášať príkoria páchané na ňom a príslušníkoch jeho rasy. Jeho tvrdohlavosť potom spúšťa zničujúcu špirálu udalosti, z ktorej niet návratu. Z hercov ma tu ešte zaujali láskyplná Mary Steenburgen a pôvabná Elizabeth McGovern (Evelyn Nesbit), baba tak trochu do vetra."Ihavespentalifetimetryingtopersuadethewhitemanthatheneedn'tfearus. That all we wanted was a chance to work and prosper beside him and enjoy with him the fruits of this great land. Now, the example of 1 ,000 honest, industrious black men cannot undo the harm of one like you. What you have done here has set our race back a distance I can't measure."

Netuším,kolik materiálu bylo z filmu vystřiženo,ale Ragtime i přes svojí úctihodnou stopáž působí dojmem necelistvosti.V první třetině se rozehraje několik dějových linií a teprve později se víceméně propojí.Pokud si o filmu předem něco nezjistíte,zpočátku tápete.Linie s Evelyn Nesbit mě zpočátku zaujala,ale po soudním procesu šla již mimo mě.Nebýt jejího vztahu s Grímou Červivcem a tím i propojení s druhou hlavní dějovou linií,byla by tahle linie krom incidentu s Whitem pro mě nezajímavá až zbytečná.Jinak tomu nemám co vytknout.Dobová atmosféra je věrohodná a z herců je vyždímáno maximum.Jen ten Tříska a Landovský by si zasloužili větší pozornost.

Uznávám tu citelnou komprimaci zjevně enormně rozsáhlého textu a smiřuji se s tím, že odTaking Offse duo Forman-Ondříček našlo v takové té pohodlně statické formě, kde vše důležité je v hercích a námětu, přičemž všechno ostatní pak hlavně aby nerušilo. Zároveň mám ale z Ragtime hroznou radost v rámci formanovského zámořského vývoje, protože po neobjevném (One Flew Over the Cuckoo's Nest) a vyložně marném (Hair) přešlapování našel konečně pevnou půdu pod nohama, působí již plně seznámený s prostředím o kterém chce točit a rozumí mu. I proto se zde setkáváme opět s jeho vtípkama vycházejících z lidské malosti (paní domácí opakovaně se různými způsoby snaží zjistit jakým právem jsou policisté v jejím domě) a jeho postavy již nepůsobí jako přehnané karikatury sloužící dějovému oblouku. A já mám obecně navíc tyhle americký ságy o turbulentních historických obdobích prostě rád.

"Byla to sranda, copak nerozumíš srandě?"Formanův Regtime od začátku moc veselý není. Spíš je  dost syrový a hořký. Ty mini-příběhy v úvodu filmu (zejména ten o bělošském psychopatickém vrahovi) jsem moc nechápal a působilo to na mě poněkud roztříštěně. Zpětně ale musím říct, že to nakonec vcelku do sebe hezky zapadalo (zejména k zvýraznění kontrastu, jak odlišně "fungovala" ve své době  spravedlnost vůči bílým a černým). Filmů o rasismu a bezpráví vůči americkým černochům není málo. Zde je to zajímavě zasazeno do širšího kontextu přelomové doby před 1. světovou válkou. K navození dobové atmosféry ze začátku pomáhají scény z kina, které promítá  sekvence z němého dokumentárního/zpravodajského filmu. Nejen zde k tomu hraje skvělá ragtime hudba, ač by ji tedy mohlo být ještě víc.

Ragtime má jeden menší problém v pútavosti, že je trochu nahovno zostrihaný. Inak spravilFormansamozrejme filmárske divy napriek tomu, že je daný námet pomerne ohraný, nezaujímavý či zložito jednoduchý (divácky menej blízky). Škoda, že mu zabránili k vydaniu Directors cut-u, keďže momentálny výsledok nepôsobí (podľa všetkého ani nikdy nepôsobil) celistvo. Obsah vyvoláva dojem, že si berie príliš veľké sústo, ktorému sa nestíha naplno venovať. Nerozumiem ani prečo sa scenár venuje toľkým dejovým líniam, keď v polovici začne len jednu považovať za dôležitú a neusiluje sa ostatné uzavrieť. Či v tom treba hľadať niečo hlbšie než obyčajný mišmaš? Možno podrobnejším skúmaním by sa dalo dospieť k záveru, že ostatné charaktery zobrazujú, dotvárajú alebo doplňujú hlavnú mozaiku, no v surovom stave to na prvú nedáva vôbec zmysel. Réžia však vykrýva, spracúva a podáva všetko tak ohromne pôsobivo, že je snímok príjemné sledovať, aj keď rozkladá zbytočne veľa kariet.