Kill Bill: Kompletní krvavá aféra (2004)

Aj keď som mal obavy zo symbiózy "akčnosti" jednotky a "konverzačnosti dvojky", spojenie do jedného celku KILL BILLOVI (asi aj pre Tarantinove obľúbené členenie do kapitol) svedčí. Najvýraznejšou zmenou je vypustenie posledného záberu (twistu) z jednotky v prospech neskoršieho zvratu (po príchode k Billovi domov) a epická sekanica s gangom 88, ktorá komplet prebehla namiesto čb vo farbe (a zvýraznila tak gejzíry krvi). Pozitívne však nehodnotím predĺženie už beztak rušivej anime sekvencie o 7 minút. PS: Bodka v podobe The Lost Chapter je absolútne navyše. Smrdí videohrou, nehodí sa obsahovo (uvítal by som skôr návrat dospelej Nikki a konfrontáciu so staršou Beatrix Kiddo) ani esteticky, a celkovo kazí výsledný dojem. 9*

Najznámejšia dvojdielná revenge story spojená so jedného mega celku? Prečo nie? Tarantinova pocta japonským krvákom a westernovým eposom v podobe dvoch rozdielnych častí je dodnes neprekonateľná a ikonická každým záberom, každou vetou, každým legendárnym soundtrackom, poskladaným zo starých filmov a repasovaných do modernejšieho formátu pasujúceho v každej scéne, kde zaznie nejaká skladba. Spojiť ho do jedného veľkofilmu mi spočiatku prišlo ako zbytočný nápad ale vydarilo sa to. Pribudla jedna anime scéna ktorá dá príbehu O-Ren Ishii okrem hlavy aj krvavú pätu a slávna akčná scéna konečne nie je čiernobiela čo tiež zalahodí očiam. Ináč je to ten istý nezabudnuteľný zážitok ako zakaždým, tentoraz z iného uhla.

S odstupem času lze definitivně říci, že je dobře, že ve své době šel Kill Bill do kin rozdělený na dva díly.The Whole Bloody Affairje totiž hodně časově náročná a v kuse prakticky neusledovatelná a nemá tu sílu, kterou mají oba díly. Na druhou stranu ji ale nelze úplně zavrhnout, protože Tarantino si tehdy vychutnával všechny odkazy na filmy, které nikdo neznal, takže jich je tu plno a i režijně lze hovořit o naprosté dokonalosti. Je pravda, že takto v kuse vyzní lépe přechod od trochu zběsilejšího a akčnějšího prvního dílu k druhému, který je klidnější a více dialogový, především ale dává plný smysl samotné finále, které možná v samostatném filmu bylo pro někoho nepříjemným překvapením v tom, že se odbylo moc rychle, v kontextu monstrózní délky je ale naopak příjemným osvěžením a originálním nápadem. Jinak toho ale zase kompletní verze tolik nenabízí - legendární bitva s jakuzou je možná v černobílé vizuálně lepší, protože i přes svou krvavost a brutálnost je v barvě malinko "obyčejná" a slibovaná ztracená kapitola je úplně zbytečná a veskrze o ničem. Smysl má snad jen scéna o původu O-Ren Ishii, která ale není natolik zásadní, že by v původní verzi chyběla. Potěšující ale je, že kvality jako takové zůstaly víceméně na stejné úrovni jako před více než dvaceti lety a úžasný soundtrack, vynikající Uma Thurman (a všichni ostatní), výtečný vizuál a parádní akční scény pořád fascinují a dokazují, jak velkým filmařem Quentin Tarantino je. VydáníKill Bill: The Whole Bloody Affairje dobře i z toho důvodu, že mnohdy si filmový divák říká, co by bylo, kdyby režisérovi tehdy povolili film natočit a sestříhat do takové podoby, jakou zamýšlel, protože tak trochu na to odpovídá, že někdy je lepší o něčem podobném snít, než to zrealizovat, neboť výsledná podoba je v tomto případě hodně náročná, malinko do sebe zahleděná a zvládnutelná obtížněji, než bychom si asi dovedli představit. 75 %

Kill Bill 1 + 2 jsem vždy vnímala jako celek, ačkoliv mají snímky rozdílnou dynamiku. Je to film, který dozrává. Tarantinovo masterpiece v podobě nejlepšího asijského remixu, od nejlepšího filmového DJ. Tarantino zde odkazuje na obrovské množství starých asijských bojových filmů.Čínských:se žlutočernou kombinézou se uklání nejenom Bruci Leemu -Game of Deathči jehoGreen Hornetoviv podobě Crazy 88. Mění kvůli tomu i záběry kamer (Beatrix při příchodu do Domu Modrých listů - prvotní sekvence Beatrixina příchodu je natočená bez stříhání a na jeden záběr) a celkově Kill Bill 2.Japonských:ANIME;) + Čiaki Kurijama si zopakovala vyřezávání mužských genitálií zBattle Royale, však proto si ji QT taky vybral ;) a dnes již legendární souboj ve sněhu přiDon't Let Me Be Misunderstoododkazující naLady Snowblood!!! Budova linka mě nikdy moc nebavila. Ell dostala, co zasloužila :). Ale závěr obojíchB&B(jak loučení se s BB přiAbout her,tak emoční rollercoaster zpověď/souboj) je pro mě emoční vrchol filmu. I přesto, že je dílo zamýšleno vážně, si zachovává lehký výsměch k "asijským pomsta snímkům" a nebyl by to Tarantino bez filmu plných hlášek, odkazů na jeho dřívější filmy či pohledu z kufru auta :). Film je bohužel právě pro přehršel odkazů často nepochopen či nedoceněn a to je obrovská škoda! Jsem jediná koho napadlo, že když Beatrix masakruje Crazy 88, je vlastně parodií na Tygr a draka scénou v restauraci (skákání na zábradlí) ? :D Jak jsem již řekla - Je toremix.BTW český dabing se moc nepovedl - hlavně ve výslovnosti O-ren Ishii.

Tarantinův kultovní příběh o pomstě v původní vizi jednoho dlouhého snímku.

Snímek nabízí novou animovanou scénu při vyprávění flashbacku O-Ren Ishii a také legendární krvavou scénu bez černobílého filtru. Na druhou stranu chybí známá scéna, kdy Beatrix Kiddo řekne „I’m going to kill Bill“, která propojovala oba filmy dohromady, a tak nedává smysl, aby v tomhle střihu obou snímků byla.

Vidět Kill Billa na stříbrném plátně je za mě nezapomenutelný zážitek. Hlasitá a výrazná hudba a ikonické hlášky byly ještě lepší než při domácím sledování.

Doporučuji všem fanouškůmTarantinaa obecně kinematografie. Jedinou výtku mám k potitulkové scéně, která podle mě zbytečně narušila jinak úžasný zážitek. 10/10