Jackie Brown (1997)

Quentin Tarantino se v desátých letech zavedl jako tvůrce revizionistických, kontrafaktuálních snímků, v nichž opatřuje, jak v případě Hanebných panchartů, tak Tenkrát v Hollywoodu, dějiny šťastnějším koncem. A podobně neočekávané jako uhoření Hitlera v pařížském kině bylo v 90. letech obsazení afroamerické herečky středního věku do hlavní, seriózní role ve filmu režiséra, který mohl mít vše, co si umanul. Tarantino často čelí kritice za to, že v jeho filmech zaznívá slovo na „n“ příliš často a příliš s gustem. O mělkosti této argumentace nejlépe svědčí to, že Tarantino byl jako jeden z mála tvůrců ochotný v devadesátých letech postavit film na černé ženě středního věku, když povolal Pam Grier, hvězdu blaxploitation filmů 70. a 80. let jako Foxy Brown. A neradostným faktem zůstává, že jsou podobné gambity zřídkavé i v současnosti.Více v knizeDevadesátky ve filmu.

V dohánění svých filmových restů u mých oblíbených režisérů, jsem se po Carpenterovi vrhnul na Tarantina a jeho Jackie Brown, kterou jsem od Quentina z jeho pestré filmografie jako jedinou neměl zhlédnutou. A výsledek? Slušná pecka. Klasická Tarantinovka se vším, co k ni patří a co mám rád. Tzn. nabitý a nahláškovaný scénář, promyšlená zápletka rozehraná na několik stran, originální režie každé scény, vynikající (až hvězdné) herecké obsazení, kterému u mě vévodí dvojice Pam Grier - Robert Forster a jako vždy pod kůži se vryjící padnoucí soundtrack. Nejlepší je asi několikrát nasnímaná scéna s výměnou tašek v obchodě s oděvy a závěr v kanceláři (loučení). Pulp Fiction to sice není, ale v bohaté tvorbě pošuka z videopůjčovny se Jackie Brown rozhodně neztratí. Pěkný snímek.

Další skvělá Tarantinovka.
Bohužel jde trochu cítit že to není z Tatantinovy hlavy a že to je adaptace knihy. To ale maličkost, jinak je film vtipný a napínavý. Jen se částmi táhne. Musím ale uznat že film si vyžaduje vaši plnou pozornost, jakmile zameškáte 5 minut protože musíte na záchod, málo kdy byste se zorientoval rychle.

Jackie Brownje předposlední film odQuentina Tarantina, který jsem neviděl (Auto zabiják mě ještě čeká) a tudíž jsem od něj měl vysoké očekávání. Je tu spousta typických Tarantinovských prvků jako dialogy, které zdánlivě nesouvisí s dějem nebo přehnané explicitní násilí. Jackie Brown je však i dost jiná než ostatní filmy z dílny Tarantinovy. Povětšinu času je děj pomalejší a postupně zjišťujeme, o co postavám jde a dost často se to mění. Celkově si děj hraje s o dost méně postavami a svět vypadá komorněji, což může být problém, jelikož film má skoro 3 hodinovou stopáž. Dialogy mezi postavami jsou zajímavé a postavy sami o sobě jsou uvěřitelné a ačkoliv (stejně jako asi u všech Tarantinovek) byste s nimi nechtěli mít nic společného, přijde vám většina z nich sympatická. Zápletka jako taková není moc inovativní, ale funguje a díky Tarantinovo stylu vyprávění to je napínavé, protože nevíte jistě, jak postavy v tuto danou chvíli přemýšlí. Také musím pochválit experimentální hraní si s parametry záběrů (např. 2 odlišné scény spojené do jednoho záběru v ten samý moment). Ale celkově ten film není tak hezky učesaný a občas je až moc táhlý, i když by být nemusel a nějaké linky jsou vlastně úplně zbytečné. Celkově se mi film líbil, ale na úroveňPulp Fiction: Historky z podsvětí (1994),Osm hrozných (2015)neboHanebných panchartů (2009)to nesahá ani po kotníky. 7/10

Filmy režiséra Quentina Tarantina se mi většinou hodně líbí. Viděl jsem od něj prakticky všechno a některé z jeho filmů mám velmi rád. Například Hanebné pancharty a Pulb Fiction jsem viděl mnohokrát, znám je prakticky nazpaměť a kdykoli se na ně mrknu rád znovu. Proto jsem si s chutí pustil i film Jackie Brown, který mi dosud unikal. Popravdě jsem byl překvapený, o jak nudný film místy jde. Je na něm vidět Tarantinův rukopis, některé scény se povedly, ale jako celek to zdaleka nefunguje tak dobře, jako jeho známější filmy.Postavymipřišlynevýrazné,dialogypostrádalyúdernost,jehotypickýhumorseobjevujejenzřídkaa celý příběh by potřeboval nějak oživit. Vše hodnotím vzhledem k jeho ostatním filmům. Jackie Brown nepotřebuji už nikdy vidět znovu. Není tam nic, co by mě k tomu přesvědčilo. Jednoduše jde o průměrný snímek, který sice dokáže na jednou lehce zabavit, ale kultovka z něj nikdy nebude. Na Tarantina je to podprůměr.(60%)