Jean Marais, Interview (1997)

"Aimer, aimer, aimer..." (J. M.)

Po všech stránkách nádherný člověk...

Obdivuju renesanční lidi jako třeba Michelangela Buonarottiho, Leonarda da Vinci, Hugha Laurieho nebo Hannibala Lectera. :)Rytíř, který bojuje s draky, polobůh s levandulově modrýma očima,zdroj inspirace a především všestranný umělec Jean Marais neztrácí nadhled a humor ani při rozhovoru s těžkopádným a reportérsky zcela neschopným tazatelem. Z jeho otázek a tupých reakcí je člověku trapně, ale Marais je přechází. Zatímco v mládí byl symbolem sošné, nedotknutelné krásy, tady je mnohem sympatičtější, protože představuje krásu stáří, které je bez ohledu na počet křížků plné života, zkušeností a vyrovnanosti.„Kdybych si měl zvolit nějaké heslo, znělo by: milovat.“(10.03.2017)

Jean Marais byl úžasný, svým založením šťastný, krásný a veselý člověk, kterého měl každý rád a film, který jsem už před lety viděla, jsem si nechtěla nechat zase ujít. Při sledování tohoto filmu jsem ovšem opětovně trpěla a hlavně jsem opětovně obdivovala Maraise, jak s nadhledem odpovídá na dementní otázky čtené z papíru. Nejen, že tvůrci Interview se nedokázali žádným způsobem nadchnout pro tuto práci, ale navíc se prokázali naprostou neschopností spontánně a pohotově reagovat na vývoj rozhovoru. Poslední asi tak minuta filmu mě doslova mučila svou trapností, kdy mu Žák pokládá otázky jak vystřižené z personálního dotazníku a završuje to otázkou "a kdo vy vlastně jste?". Naprostá demence moderátora je přesto odměněna originálně, Jean Marais si nenechá pokazit náladu a zůstává nad věcí. Chápu záměr autorů, ale snad nebylo tak těžké poslouchat, že na všechny tyto vykonstruované otázky už Marais přirozeně odpovídal v průběhu celého rozhovoru, a vymyslet na konec něco duchaplnějšího.
Jedna ukázka za všechny: "Kterého malíře máte nejraději?" Marais: "Vermeera". "A co třeba Piccasso?". Marais: "Picassa si vážím, ale nejraději mám Vermeera a vy jste se ptal, kterého malíře mám nejraději." A nenásleduje jediná otázka k Vermeerovi, protože Žák měl prostě připraveno, že budou mluvit o Piccassovi. To to je na zabití.(17.07.2015)

Skvělý dokument o životě a tvorbě tohoto výjimečného a charismatického umělce. Vybraný reportér Jiří Žák se skvělým způsobem a s citem zhostil své role zvídavého a přitom uctivého a kultivovaného reportéra. Výsledek tomu odpovídá. Jean Marais otevřeně a velmi uvolněně hovoří o svém životě, o své lásce k divadlu i o své zálibě ve výtvarnictví – malířství, sochařství, keramice. Jako překladatel Maraisova životopisu uměl Jiří Žák najít zajímavá témata i prostředí, v němž umělec žil a tvořil a přiblížit ho jeho obdivovatelům, mezi které se počítám.(05.02.2015)