Bowling for Columbine (2002)

❮80%❯Bowling for Columbine je kousek, co i po dvou dekádách dokáže zamrazit. Působí to sice skoro jako found footage, ale ta témata jsou tak nosná, že to diváka pěkně chytne za koule. Moore tam totiž neřeší jenom to, jestli si v bance k účtu vyfasujete flintu, ale jde mnohem hlouběji. Vrtá se v té pověstné americké kultuře strachu a dělá to sakra komplexně. Je tam skvěle vidět, jak média a politici cíleně vyrábějí paniku, protože vystrašený občan se prostě líp ovládá a mnohem ochotněji si koupí další železo na ochranu. Nejvíce mě bavila animovaná vsuvka s černošskými otroky/kuklux klanem a následné srovnání s Kanadou, které bylo dost zajímavé. Scéna, kde Moore jen tak zkouší kliky u domů cizích lidí, kteří prostě nezamykají bylo vtipné. Těžko říct, kolik je na tom stoprocentní pravdy a nakolik je to jen režisérská provokace, ale kouká se na to dobře. Je to napínavé, edukativní a ve výsledku mrazivé. Konec sice možná trochu vyšuměl do ztracena, ale ty záběry ze samotné střelby na Columbine stejně nedají spát, byť jsou tam velmi krátce. Celá ta debata o Gun Control v USA je k zamyšlení a je docela škoda, že film není aktuálnější. Za těch čtyřiadvacet let se svět posunul, strach se z televize přestěhoval do našich kapes k sociálním sítím a algoritmy nás dneska děsí mnohem efektivněji než tehdejší zprávy v sedm večer. Kdyby Moore natočil dvojku, mohl by to být ještě větší bizár než před lety.

Moore sa od Rogera zlepšil. Je tu lepšia práca s archívnymi zábermi, so strihom, s humorom, s iróniou. Dopomohol mu aj väčší rozpočet. Dostávame tu iný pohľad na obľúbeného Mojžíša Charltona Hestona. Desať rokov po vydaní tohto filmu sa toho moc nezmenilo, len TV Nova nepripisovala násilie filmom a Marilynovi Mansonovi, ale počítačovým hrám. Hodil by sa nám nejaký slovenský Michael Moore, ktorý by sa pozrel na streľbu na FF Karlovej univerzity a nahlásené bomby na slovenských školách.

"If more guns made people safer, then America would be one of the safest countries in the world. It isn't. It's the opposite." ... aaaach jo. hodně silnej dokument o gun violence v americe, po jehož zhlídnutí jsem ze sebe vydala hlubokej povzdech. a víte, co je na tom nejhorší? že se NIC nezměnilo. dokument je stejně starej jako já, 22 let, anicse v americe nezměnilo. pořád mají gun violence, debilního prezidenta, rasismus a lásku ke zbraním. tahle země se asi už nikdy nezlepší. 〰️ masakr na columbine high school je mohl poučit; mohli přestat vysílat násilné zprávy, mohli přestat prodávat zbraně, ale oni nepřestali. teď je nemůže poučit nic. všechno viděli v televizi. zdá se, že se přestali zajímat o masakrech na školách. po columbine se vraždilo v parklandu na floridě (nicholas cruz), v uvalde, texasu (salvador ramos), v sandy hook (adam lanza), na virginia tech (seung-hui cho),... a dalších574 masových vražd na školáchmezi roky 2000-2024. šílený. jaký je řešení? omezit prodej zbraní. jak by to dopadlo? pravácký vidláci by se bouřili: "no a co, že děti přicházejí o život, my máme právo vlastnit zbraň!" a bylo by to. liberálové by se zalekli a děti by pořád umírali. 〰️ upřímně, nemám chuť tu ameriku řešit. zvolili si násilí, tak ať si ho tam užijou. ani na ty zprávy se nechci dívat...

Tak tohle je opravdu povedej kousek. Michael Moore absolutně perfektně rozvádí téma zbraní v USA a totálně šílenou americkou společnost. Rozhovory vás donutí myslet, smutnit a zároveň se prostě smát. Michaela smysl pro humor je totálně skvělej a některé scény jsou, kvůli tomu dovodeny k naprostý dokonalosti (třeba hned první scéna v bance). Způsob jakým Michael prostě chodí za lidma ve vysokých místech a kompletně jednoduchými otázkami je dožene k tomu, aby z rozhovoru odešli je neuvěřitelně zábavný a pozoruhodný. Toto dělá pomocí pohledu na věc, se kterým ve většině prostě souhlasím. Ti co říkají, že je to manipulace a překroucení faktu, čímž dosáhl tohoto výsledku mi osobně nepřijde vůbec pravda, ale třeba jsem se na to jen nesoustředil. To, že je to natočené opravdu amatérsky a podomácku jenom dodává k celému filmu takový občaský pocit, kvůli kterému Michael Moore působí jako takový normální cápek, který si dělá prdel z mediálních, vypatlaných kokotů, co by se dříve radši zastřelili, než by ty svoje drahocenný zbraně dali pryč. 95%

Svižně pojatý autorský film "podle skutečných událostí" s mnoha překvapeními. První, které si nechal jako poslední, je "poslední role Charlese Hestona", reportáž z palácové pevnosti chráněné zámky a mřížemi a nabitými zbraněmi povalujícími se v každém rohu, jak mu to zaručuje a zároveň přikazuje druhý dodatek ústavy (tedy dodatek, a ještě druhý). Michael Moore však hledá kořen věci (byť i on sám je členem National Rifle Association) a nachází ho: je jím medializovaný strach z toho, že neúspěšný (především finančně, jiné neúspěchy jsou běžné a tolerované) člověk skončí na stará kolena jako outsajdr, CHUDÝ A SÁM. Přesto, že v jiných částech světa a v jinak formovaných společnostech je právě toto cílem poslední dvojdekády (60 - 80 let) lidského života. Nemyslím tím jen "sanjásinství", i když právě ono poskytuje základní představu: chudobu, skromnost a šetrnost ke všemu. A navíc: lidé tohoto typu nepotřebují žádnou charitu, příspěvky na stravu, bydlení ani energie. Jedinou podmínkou však je, že to musí mít v hlavě v pořádku. - Případ vraždy šestileté Kayly Rollandové stejně starým spolužákem si musí každý zrekonstruovat sám, tak jak to uděll i Mr. Moore. V oficiálním seznamu mladých vrahů nefiguruje, není známo ani jeho jméno.