Baraka - Odysea země (1992)

Barakaje vo svojich základoch pozoruhodným dokumentom, ktorý má síce jasne stanovený cieľ svojho pôsobenia na divácke vedomie ohľadom nemého filozofovania nad podstatou hľadania krásy v každom smere ľudského bytia, no vo výsledku pomerne zlyháva v prevedení tohto elementu, nakoľko ho využíva iba ako prostriedok svojho rozčarovania sa nad týmito aspektami. Keby to malo aspoň nejaké hovorené slovo alebo napísanú myšlienku. Chápem, že to reálne točili, ale toto mohol z verejne dostupných videí zostrihať naozaj hocikto. Hudbu má zas na jednej strane tiež podmanivú, ale prakticky bez ducha, keďže iba plynie za chodu meditačne naskladaných obrazov. Ako projekt určený na premietanie k duchovným pobytom, meditačným okruhom či podpore filozofovania super, no ako plnohodnotný dokument, cielený na bežne náročnejšieho diváka, vôbec.

Obdivuji stručnost, s jakou se k filmu výstižně vyjádřilPOMO; přesto si neodpustím něco dodat. Fascinující krásu a rozmanitost tvarů, barev a textur naší planety - ať už bez lidí nebo s nimi - nám Fricke podává v nepřehledném mišmaši, se kterým si lze počít leccos. Jeho prostřednictvím se (prý) můžeme povznést z nejnižší úrovně vědomí; nebo na ní můžeme zůstat a připustit si, že na světě není mnohé v pořádku; máme také možnost posílit si jáčko někoho, kdo neměl tu smůlu narodit se v Třetím světě, nebo se nechat masírovat libými estetickými dojmy...   Godfreymu Reggiovi, pod jehož vedením Fricke začínal, šlo možná o totéž, ale jeho díla působí citově naléhavěji (koneckonců se opírají o hudební doprovod nikoho menšího než Philipa Glasse) a sevřeněji. A hlavně: jsou původnější.

Kdo neviděl Baraku neviděl svět. Neskutečně krásné záběry, dokonalá kamera, úchvatné přírodní scenérie, orientální tance, duchovní rituály. Všechna nádhera i krutost přírody i lidí s jejich velikášskými  nabubřelými stavbami a vrakovištěm tisíců letadel, to vše v kontrastu s bezbrannou poetikou přírody. Podbarveno všeobjimajici hudbou. Požehnané dílo,  které nemá dál smysl popisovat v recenzi slovy. To musite vidět... a procítit.

Celokulturní epitom. Pocta. Rozdíly a tradice. Lidské artefakty. Nevyjadřuje se, jen tak jakoby ukazuje ten základ z toho, co tady lidi na té planetě vlastně tvoří. Portrétní záběry úchvatné. Netlačí se tady moc na pilu. Sem tam se ukáže moderní člověk pochodující v mravenčím průvodu uprostřed města, sem tam neúcta ke zvířatům, sem tam chudoba a bída. Ale celé vlastně krásné, používající kontrasty a dostávající člověka do takové klidné, pokorné zóny.

Po dopsání tohohle komentáře půjdu shodit Samsaře hodnocení o celou jednu hvězdičku, protože Baraka je úplně stejná a mnoho záběrů má podobných, jen trochu jinak nasnímaných - jenže Baraka vznikla dřív a tím pádem má Samsara účel jaký? Když je vlastně remake a to poměrně zbytečný? Nicméně k Barace - jako děcko jsem ten film chtěl strašně vidět (+netuším na základě čeho, ale myslel jsem si, že je to slovenský dokument o vyhubení indiánů nebo něco takového :D), ale nikdy jsem se k němu nedostal a že ho chci vidět jsem si vzpomněl až poměrně nedávno. A bůhvíjak spokojený teda nejsem. Koyaanisqatsi to připomíná snad jen stylem, jinak je Baraka jakousi kronikou různorodých kultur na Zemi, která kromě pár scén s přesahem nemá moc co nabídnout a k žádnému komplexnímu poselství zde moc nedochází. A i ty scény s přesahem sem tam viditelně kopírují právě Koyaanisqatsi. Ten film byl prostě v tomhle první a asi i nejlepší, protože tady sice máme hezké obrazy (většinou), ale chybí tomu pořádná poetika a poutavost, nějaká lepší hudba a hlavně ten film u mě nedokázal vytvořit žádný silný dojem. Po dokoukání jsem si řekl "Tak celkem pěkné to bylo, ale znovu už to vidět nemusím." Tahle věta asi shrnuje všechno. Prostě to pro mě nemělo kouzlo, jaké má třeba to Koyaanisqatsi nebo i TimeScapes, které rovnou přiznává, že je jen "spořičem obrazovky", ale i tak uchvátí a zaujme mnohem víc. Ale zase tím nechci říkat, že Baraka je špatný film, to rozhodně ne. Jen ani není bůhvíjak dobrý. Btw, fakt bych nečekal, že se u takového filmu dočkám citového vydírání, protože ta scéna s dětmi na ulici je jak ta nejotravnější reklama na Unicef... Lepší 3*