Jdi za chlapci (1944)

Za mojim kámošom Big Bear nemá zmysel spracovávať obsahy, respektíve komentáre, lebo on ich suverénne rozpitve tak, že nie je o čom písať a tak len toľko. V priebehu 2. svetovej vojny sa všetky významnejšie hviezdy hudobného, ale aj filmového sveta zúčastňovali na propagačných kultúrnych akciách k zvýšenou morálky nie len vojakov na dvoch frontoch, ale aj smerom k domácim civilistom v USA. Ale tento film nie je jediným, ktorý nesie určité silné a nostalgické kúzlo jazzovej hudby, ale aj plného autentického patriotizmu, obdivuhodného sebaobetovania a solidarity. Ďalšie filmy s touto hudobnou tematikou z obdoba vojny, ktoré sú v databáze CSFD:
This Is the Army, 1943
Holywood Canteen, 1941
Star Spangled Rhythm, 1942
Thousands Cheer, 1943
Stage Door Canteen, 1943
Thang Your Lucky Stars, 1943
Priváte Buckaree, 1942

Nezajímavý děj přerušován estrádními čísly před vojáky. Z nich asi nejzajímavější je s Orsonem Wellesem, který vytahuje z rámu množství slepic a pak necha dva vojáky rozřezávat Marlene Dietrichovou, jejíž spodní část pak odkráčí.(50%)

Tenhle film není ani tak filmem klasického ražení. Příběh který se odehrává na pozadí kolem Tonyho Westa je jen pojivo mezi jednotlivými hudebními a ztřeštěnými čísly. Ani tak možná ne pro vojáky ve válce jako spíš pro americkou veřejnost, která by měla pochopit, že i hvězdy bojují.

Tenhle film se těžko popisuje. Je to vlastně náhled do složitého soukolí agentury, která distribuuje osobnosti showbyznysu do výcvikových táborů a k bojujícím jednotkám. Ačkoliv je to celé pojato jako film, který má své hrdiny, celé je to koncipováno díky jednotlivým uměleckým číslům jako hotová show pro vojáky. Umělci vystupující pod svými pravými jmény tak vlastně hrají sami sebe a sami sobě ve filmu. Z řady tehdejších mladých populárních zpěvaček vojáci šíleli a výstřižky jejich vnadných postav zdobily nejednu vojenskou skříňku, ubikaci či dokonce příď bombardéru... Pokud taková kočička zavítala za chlapci na frontu, nemusela ani zpívat a byla mezi mladými kluky hvězdou i tak... To se samozřejmě týkalo i hereček ad... Na pozadí filmu se pak odehrává soukromý život Tonyho Westa a Glorie Wance, který už tak veselý není. Ta milostná romance mi tam tolik nesedla, přiznávám, že mne zajímali zejména účinkující umělci... Já osobně šílel z Dinah Shore (až mi po zádech přeběhl mráz:-). Nejsem si však jist, zda bych někde v Tichomoří, zalezlý ve své ,,foxhole'' unavený a ve z vlhka se rozpadající uniformě při slokách písně I'll Walk Alone nějak překypoval chutí vylézt z relativního bezpečí své díry a šel mordovat Japíky. ... Spíš bych dostal pořádnou depku jak by se mi zastesklo po domově a i nějaké té krásce tam doma . :-) Každopádně všichni milovníci čtyřicátých let, vokálních souborů i sólových zpěváků a hlavně neskutečně šlapajících big bandů, jděte s tímto filmem za chlapci. Nebudete litovat. Více v mém obsahu. * * * *(08.07.2014)

Film, ve kterém příběh není podstatný a vlastně není ani moc zajímavý. Jedná se spíše o tanečně-pěvecká čísla kde vystupují jedni z nejpřednějších hvězd světového šoubiznisu a to na popud podpoření vojenských sil těsně po vypuknutí 2. světové války. Mimo zmiňované Marlene a Orsona zde vystupuje spousta známých osobností, především muzikálových, jako je např. Jeanette MacDonald, Dinah Shore (na csfd chybí), a třeba i mladíček Donald O'Connor. 75%.(04.02.2010)