Holiday Inn (1942)

Půvabná muzikálová komedie, místy silně sentimentální, v řadě tanečních čísel ale neskutečně lehkonohá, Holiday Inn nezapírá situaci, v níž byla natočena. Úzkosti globálního válečného dění čelí mimořádnou útěšností. Diváka konejší již entrée tvořené třemi rozsáhlými vánočními sekvencemi a závěr s originálním zazrcadlením k happyendu namířeného vyprávění ve filmových kulisách napovídá (namlouvá), že i v obyčejném potemnělém čase může člověk vstoupit do pohádky. Před vánočně-novoročním vyvrcholením se na ose humorně artikulovaného milostného dramatu chronologicky zpřítomní úplná řada amerických svátků, která současně navozuje výjimečnou, ryze sváteční atmosféru i posiluje vlastenecké vědomí – na diváka přímo apeluje, aby nepřestával myslet na vlast a její boj. Vaudevillová kompozice poskytující mnoho drobných divadelních etud naneštěstí ubírá psychologické věrohodnosti. Ve své zkratce působí snímek trochu nelogicky, nepravděpodobně. To je ovšem jeho jedinou slabinou a lze ji omluvit muzikálovým žánrem, který nad psychologii staví soulad zpívaného, tančeného a inscenovaného, a této harmonie Sandrichovo dílo skutečně dosahuje.

...pri totálne presladenej White Christmas pri krbe som sa roztopila...:) Trochu som sa toho samého spievania a tancovania bála - ale iba po prvé vystúpenie, od ktorého som dychtivo čakala na ďalšie. Americký patriotizmus tu silne kričí, respektíve spieva v jednotlivých gýčových piesniach o najvýznamnejších sviatkoch, ale je to jednoducho príjemné a úsmevné. Ústrední herci nemajú chybu. Je tu pár ikonických scén a mám také tušenie, že som Holiday Inn nenavštívila poslednýkrát v období Vianoc...

Velmi příjemná podívaná, v níž je všeho tak akorát a kterou si (především) americký divák díky množství svátků v ní obsažených může pustit prakticky kdykoliv během roku. Na souhru Binga Crosbyho a Freda Astaira je radost pohledět, a i když dvě nejlepší scény (opilý tanec a píseň o Abrahamu Lincolnovi) přijdou poměrně brzy, Holiday Inn má co nabídnout i po nich. Třeba tanec s petardami nebo závěr s filmem ve filmu. Ale mohlo to být kratší, to ano... Tři a půl.

Astaire bol veľkým hercom svojej doby, tento film má veľa tancov, no mne prídu na jedno kopyto. Dej nie je tak zaujímavý a svieži, aj keď má originálny nápad, komédiou by som to tiež nenazval. Avšak toto dielo vzniklo v roku 1942 a jeho obsahom je aj nádherná a veľmi úspešná pieseň White Christmas, myslím, že tento film si zaslúži uznanie. Nebola to nejaká veľká zábava, film mi príde priemerný, až podpriemerný, ale má v sebe pár zaujímavých momentov a tak je znesiteľný.

Zpěvákovi se sametovým hlasem a tváří Binga Crosbyho utekla přítelkyně s tanečním kolegou vypadajícím jako Fred Astaire. Zklamaný zpěvák se z incidentu otřepe po svém a všechen svůj um vloží do podniku "Holiday Inn", který bude otevřený - narozdíl od všech ostatních klubů v USA - jen na svátky, tedy asi 15x do roka. Z jeho nápadu je americká smetánka nadšená, představení jsou vyprodaná a k tomu všemu se hlavní hrdina seznamuje s neznámou zpěvačkou, která stojí po jeho boku nejen na podiu, ale i v životě. Jenže to už klepe na dveře onen starý známý kolega, kterému partnerka zdrhla s milionářem, a úspěšný podnikatel je ochotný udělat téměř cokoliv, aby mu dávný přítel nesebral i novou lásku... Tak nějak by se dal jednoduše shrnout děj tohoto amerického klenotu, který u nás po téměř sedmdesáti letech upadl v zapomnění. Ani já jsem neměla sebemenší ponětí, o čem a jaké Holiday Inn bude, proto jsem nevěřícně zírala už po půl hodině, kdy Bing najednou spustil: "I'm dreaming of white Christmas." Asi světově nejznámější vánoční píseň, vůbec nejúspěšnější píseň jakéhokoliv žánru všech dob a její premiéra se odehrála v jakémsi dávno zapadlém filmečku, kde ji někde na konci první třetiny Bing Crosby bez nějakých fanfár zpívá skromně u piana. Krásné, neskutečně krásné jako ostatně řada dalších originálních scén, kterými je Holiday Inn protkáno (Astairův opilecký tanec, Bingova černá tvář a úžasná píseň během oslav narození Abrahama Lincolna). Proč se sakra podobné filmy netočí i dnes?"Líbí se mi tu s tebou a Lindou." "A my jsme rádi, že jsi tu s námi. Kdy odjíždíš?"